Přibližně 26 hodin po odeslání faxu jsem zavolal Visa Center na žlutou linku 900 389 042 (opět 38 CZK/min.). Nejprve mi robot oznámil, že je linka využívána, což mě zaskočilo. Čekal jsem spíše hudbou podbarvený pořadník volajících, jak to znám nejčastěji z různých helplinek, kam volám povětšinou kvůli nějaké té stížnosti :). Nicméně mě systém vykopl, zavěsil, a tak mi nezbylo nic jiného, než počkat a zkusit to za chvíli znovu.
Zopakoval jsem to po několika minutách a tentokrát se úspěch dostavil. Ozval se mi příjemný hlas (asi) postarší paní, které jsem sdělil, že jsem včera odesílal dvě žádosti o vízum do USA. Požádala mě o čísla pasů, podle kterých si žádosti evidují. Byl jsem rád, že zahnala mé obavy z toho, že by si žadatele mohli evidovat podle toho příšerného kódu na formuláři žádosti.
Chvíli něco bušila do počítače a pak začala číst mé údaje. Mé datum narození nebylo z faxu dobře čitelné, ale díky nadiktovanému rodnému číslu jej opravila. Chtěla po mě i upřesnění e-mailové adresy.
Po mé žádosti o vízum zkontrolovala stejným postupem i Milčinu žádost, opět hledala podle čísla pasu a kontrolovala jméno, příjmení, e-mailovou adresu a datum narození. Tady bylo již v pořádku. Nabídla mi nejzazší termín 10. dubna 2006 a v tento den 8:30 nebo 9:30. Chtěl jsem to mít rychle za sebou a tak jsem zvolil 8:30. Bez otálení tam připsala i Milku.
Nevím, jestli mají za úkol předražený hovor natahovat, protože mi ta hodná paní ještě důrazně kladla na srdce, abych si vzhledem ke svému věku opravdu připravil všechny potřebné dokumenty, abych pana konzula přesvědčil, že tam nechci zůstat, a vízum získal. Ubezpečil jsem ji, že má žádost má již toho času 20 stránek příloh, což ji upokojilo a mohli jsme se rozloučit. Paní mi tuším ještě popřála hodně štěstí.
Zběžným pohledem na displej telefonu jsem zjistil, že mě tento hovor v délce 3:41 přišel na 142,50 Kč.
USA 2006
- 2006-03-22
- 2006-03-23
- 2006-04-10, víza
