Před příletem nám přinesli ranní snack, během letu bylo možné pít v samoobslužném "baru" (flašky a krabice v rohu proti WC, na asi lednici :).
Pak jsme začali klesat a začalo to házet. Displeje se zneaktivnily, kromě mého (byl jsem offline) a po chvíli se přepnuly na kameru na ocase (já se k nim na svém nedostal). Na nich jsme mohli vidět ukázkové přistání do crosswindu, což v praxi znamená, že letadlo není stočeno v ose runwaye, ale šikmo na ní. Po dosednutí je pak nutné letadlo rychle srovnat, aby nesjelo z dráhy. To s námi tak hodilo do strany, že vše volně ložené bylo rázem kdesi uklizené :).
Přijeli jsme ke gate vedle jiné A380. Češi se kvapně rozloučili, protože na přestup jim zbývalo tak 40 minut.
Vystoupili jsme z letadla a fotili. Pokračovali jsme na terminál 2D a vystáli frontu na kontrolu mezi NonSchengen-Schengen. Jestli tohle ti Češi stáli také, neměli šanci.
Najednou jsme skončili vně letiště. Ale byli jsme správně. Mohli jsme využít shuttle bus nebo nohy a vybrali jsme nohy.
Transfer pěšky mezi terminály nebyl tak tragický, ale nechtěl bych to absolvovat ve špičce. Nebylo moc co dělat, tak jsme se vyfotili, že jsme v Paříži, prošli detektory a byli hned na terminálu 2D, jen pár kroků od gate, bohužel o 4 hodiny dříve. Rozvalili jsme se na sedačkách a spali, nebo se o to alespoň pokoušeli.
V prostorách byly k dispozici zdarma noviny v angličtině, němčině a francouzštině, o magazínech Air France (takové ty co jsou i v letadlech) a magazínech samotného letiště nemluvě. Pod stropem měli hnízda ptáčci. Nečekaně kus od nás seděli zmínění Češi. Prý doběhli 10 minut před, ale do letadla už je nepustili.
Když se blížil čas boardingu, ohlásili zpoždění kvůli zpoždění letu našeho letadla letícího z Lisabonu. Postupně to po pěti až deseti minutách vyšplhalo až na 40 minut, takže původní čas odletu se překrýval s reálným časem boardingu.
Nakonec nás ale vpustili do letadla. Prvních asi 12 řad byla první třída, ve které seděli dohromady tak 4 lidi. Po nějaké době jsme vzlétli, a když jsme se dostali do patřičné letové hladiny, zatáhli záclonku mezi první třídou a "dobytčákem" a začali se připravovat na rozvoz občerstvení. Dostali jsme bagetu a pití. Sníh začal nad Německem a nad ČR pokračoval.
Po chvíli se rozsvítil příkaz připoutat se a zahájili jsme sestup. Opět jsme oblétali Prahu a opět jsme seděli na správné straně :).
V Praze jsme přistávali podle plánu, kufry přišly vcelku, celníci nás nešacovali a táta pro nás přijel. A doma jsme zjistili, že vše přelet Atlantiku přežilo bez úhony.
USA 2010
- 2011-01-07, NYC, odlet
- 2011-01-08
