Americká válka za nezávislost (1775 - 1783) byla válkou mezi Spojenými státy americkými a Velkou Británií. Po bitvě u Saratogy se na stranu USA přidali Nizozemí, Francie a Španělsko, jež vyhlásili válku Velké Británii a konflikt se stal mezinárodním. Válka byla vojenskou eskalací americké revoluce s cílem svrhnout Britskou koloniální vládu. Válka skončila vítězstvím a osamostatněním 13 amerických kolonií, které vytvořily Spojené státy americké.
Pozadí
Americká válka za nezávislost je považována za vyvrcholení americké revoluce. Revoluční nálady mezi kolonisty začaly výrazně sílit krátce po ukončení války mezi Francií a Velkou Británii, v níž byla Francie vyhnána z takřka celé Severní Ameriky (viz francouzsko-indiánská válka). Důvodem byla zejména britská ekonomická politika, která těžce postihovala hospodaření kolonií, pro něž byla zásadně nevýhodná. Dalším činitelem byl požadavek zastoupení v Parlamentu (zdanění bez zastoupení) a šířící se republikánská ideologie v USA.
Průběh a důsledky konfliktu
Otevřené povstání vypuklo na území 13 kolonií v roce 1775 a v roce 1776 byla vyhlášena Deklarace nezávislosti. Velká Británie nedokázala povstání potlačit, byť ovládla některá pobřežní města a vyslala na kontinent poměrně silné jednotky. Loajální jí zůstala pouze malá část obyvatelstva 13 provincií, na rozdíl od obyvatel Kanady, které v drtivé většině stálo na straně Koruny. V roce 1783 válka skončila uznáním nového státu ze strany Velké Británie.
Nutno však dodat, že i nadále přetrvávaly rozsáhlé spory mezi oběma zeměmi, zejména pokud šlo o námořní obchod a o stanovení hranic a rozdělení sfér vlivu na severoamerickém území, což posléze vyústilo v britsko-americkou válku (1812-1814).
Historie USA
- Americká občanská válka
- Americká válka za nezávislost
- Bitva u Little Bighornu
