USA.QeX.cz

Kanada

Kanada (Canada, [Kénəda]) je územně druhá největší země světa, rozkládající se v severní části Severní Ameriky. Hraničí se Severním ledovým oceánem (sever), Atlantikem (východ), USA (jih a severozápad) a Tichým oceánem (západ).

Kanada vznikla na území osídleném Indiány a Eskymáky jakožto unie britských zámořských teritorií a kolonií, z nichž některé byly předtím součástí francouzské koloniální říše. Nezávislost na Velké Británii získala mírovou cestou skrze Zákon o Britské Severní Americe (anglicky British North America Act) z roku 1867, a Canada Act (1982).

Kanada je federací deseti provincií a tří spolkových teritorií, konstituční monarchií a parlamentní demokracií. Sama sebe definuje jako zemi dvoujazyčnou (ofic. jazyky jsou angličtina a francouzština) a multikulturní. Z průmyslového hlediska jde o technicky vyspělou zemi disponující rozsáhlými přírodními a nerostnými zdroji. Země má úzké politické a ekonomické vztahy s USA, s níž má dlouhou vojensky nestráženou hranici. Jediným dalším státem, u něhož lze smysluplně mluvit o hranici s Kanadou, je Dánsko, od jehož závislého území – Grónska oddělují kanadské arktické ostrovy jen úzké průlivy.

Zjistil jsem, že je díky zrušení vízové povinnosti (léto 2008 a pak znovu od 14. listopadu 2013) vůči Kanadě možné vstoupit na území tohoto státu bez nutnosti jakéhokoliv dokumentu kromě cestovního pasu, přičemž je vhodné mít s sebou dostatečnou hotovost a doklad o možnost vstupu na území státu, ze kterého do Kanady cestujeme (v našem případě tedy americké vízum). Na stránkách kanadské ambasády canada.cz ale zdůrazňují, že vstup na Kanadské území je privilegium, ne právo. Informace je vhodné získávat na cic.gc.ca, jak mi bylo doporučeno v e-mailu z Kanadské ambasády, které jsem se ptal na možnosti vstupu na území Kanady z USA – visa@canada.cz.

Američané kdysi mohli do Kanady pouze na občanku, v současné době ale pas potřebují.

Kanadu jsme navštívili 31.7.2008.

Název

Název Canada pochází z řeči prvních národů a do češtiny jej lze přeložit jako vesnice či osídlení. V roce 1535 použili indiáni toto slovo pro označení osady Stadacona v rozhovoru s Jacquesem Cartierem. Ten je začal používat pro označení celé oblasti, od roku 1547 se toto označení začalo objevovat na mapách jako označení rozsáhlé okolní oblasti.

Francouzská kolonie Kanada, Nová Francie vznikla podél řeky svatého Vavřince a severně od Velkých jezer. Později získala území Velká Británie, která na něm posléze ustavila dvě kolonie: Horní (Upper Canada) a Kanadu (Lower Canada), dohromady označované jako Kanady The Canadas. Tyto zanikly v roce 1841, kdy byly sjednoceny v Sjednocenou kanadskou provincii (United Province of Canada). V roce 1867 se Kanada stala konfederací a britským dominiem, přičemž oficiálně byla označována jako Dominion of Canada, případně Canadian Confederation. S rostoucí mírou nezávislosti na Velké Británii se postupně stále častěji vypouštělo ze jména Dominion of. V roce 1982 byl přijat Canada Act, který uvádí jako jediné oficiální jméno země Canada. V témže roce došlo také k přejmenování státního svátku Dominion Day na Canada Day.

Geografie

Kanadské území zahrnuje severní část Severní Ameriky. Na severu k němu patří řada arktických ostrovů zasahující až k Severnímu ledovému oceánu. Na severovýchodě jsou tyto ostrovy úzkými průlivy odděleny od dánského Grónska. Kanada reklamuje od roku 1925 své právo na část Arktidy mezi 60 a 141° západní délky, tyto nároky však neuznávají všechny státy. Na východě je pobřeží Atlantiku, na jihu dlouhá hranice s USA (postupně od východu jde o státy Maine, New Hampshire, Vermont, New York, Pensylvánie, Ohio, Michigan, Wisconsin, Minnesota, Severní Dakota, Montana, Idaho a Washington) a na západě pacifické pobřeží a dlouhá hranice s americkým státem Aljaška. Od New Yorku po Minnesotu tvoří hranici s USA systém Velkých jezer a s ním související řeky.

Hustota osídlení kanadského území je 3,26 obyvatel/km² (jedna z nejnižších na světě), ale rozmístění obyvatelstva je velmi nerovnoměrné. Většina obyvatel je soustředěna v jižní a východní části země, zejména ve 160 km dlouhém pásu okolo amerických hranic a v koridoru Québec-Winsdor. Nejsevernějším trvale osídleným místem Kanady (a světa) je CFS Alert (stanice kanadských sil Alert) na severním výběžku Ellesmerův ostrov, 450 námořních mil od severního pólu.

Středo-severní část Kanady tvoří tzv. Kanadský štít, který obklopuje Hudsonův záliv. Jde o oblast skal odřených předchozí činností ledovců. Je zde jen slabá vrstva půdy (pokud vůbec), bohatě minerálů a řada jezer a řek. Celkově je Kanada zemí s největším počtem jezer na světě a v těchto jezerech se nachází též největší světová zásoba sladké povrchové vody.

Ve východní části Kanady ústí řeka sv. Vavřince do Atlantiku největším nálevkovitým ústím na světě. V podstatě za ně lze považovat celý záliv sv. Vavřince. Na konci zálivu leží ostrov Newfoundland. Jižně od zálivu a poloostrova Gaspé leží tzv. Přímořské nebo Pobřežní provincie. Faktem je, že tento název by se dal teoreticky použít pro každou provincii vyjma Alberty a Saskatchewanu, ovšem označují se tak zpravidla pouze tyto tři, které nemají žádné hluboké vnitrozemí. Nový Brunšvik a Nové Skotsko jsou zde rozděleny zálivem Fundy, který je známý vysokým rozpětím mezi přílivem a odlivem.

Střed Kanady je z klimatického i tranzitního hlediska silně ovlivněn na severu hluboko do severoamerické pevniny se vlamujícím Hudsonovým zálivem a Jamesovou zátokou, na jihu systémem Velkých jezer. Na západě se pak nacházejí jednak prérie se třemi tzv. Prérijními provinciemi, které Skalisté hory odtínají od jediné „pacifické“ provincie, Britské Kolumbie.

Z vegetačního a klimatického hlediska přechází arktické území ledových pouští přes tundru a severský jehličnatý les až k prériím a smíšeným a listnatým lesům mírného pásu na jihu. Velká jezera pak stabilizují přilehlá území tak, že tam mrzne jen málo a na některých místech se díky příznivým mikroklimatickým podmínkám dají pěstovat i různé subtropické až tropické rostliny (např. oblast Niagarského poloostrova).¨

Zahraniční vztahy

Kanada má úzké zahraniční vztahy s USA, s nimiž má nejdelší nebráněnou hranici na světě. Obě země spolu často kooperují jak na politické, tak i vojenské úrovni a jejich ekonomiky jsou velmi úzce provázané. Mimo to má Kanada nadstandardní vztahy s Velkou Británií a Francií, dvěma bývalými imperiálními mocnostmi, které hrály nezastupitelnou roli při jejím vzniku – je členem Commonwealthu a La Francophonie. S Velkou Británií má navíc společnou formální hlavu státu.

Zhruba od poloviny 20. století je Kanada advokátem multilateralismu, a vyvíjí úsilí k dosažení řešení globálních problémů ve spolupráci s jinými národy. Jednou z prvních výrazných demonstrací tohoto stanoviska je vystupování L. B. Pearsona za Suezské krize, který prosazoval vyslání mírových sil OSN do oblasti. Kanada hraje v oblasti mírových misí OSN vůdčí roli, zúčastnila se již více než padesáti, včetně těch před rokem 1989, v posledních letech se však její příspěvek krátí.

Národní symboly Kanady

Kanadské národní symboly jsou silně ovlivněny přírodními podmínkami Kanady, její historií a též tradicemi Prvních národů. Nejrozšířenějším a nejznámějším státním symbolem je javorový list, jehož první používání se datuje až do 18. století a který je vyobrazen na současné kanadské vlajce.

Národním zvířetem je bobr, což je zejména pro sousední američany důvod k posměchu, neboť, jak možná víte, „bobr“ je slangové označení chlupatého ženského přirození.

Podstránky