USA.QeX.cz

Crayola

Trochu jsme si přispali a k pozdější snídani něco po desáté jsme měli donuty (Boston Creme a Double Chocolate) a lívance. Pak se i přes deštivé počasí jelo do Crayola Factory (továrna na pastelky (crayony) značky Crayola), která se nachází asi půl hodiny jízdy od domu Rhey. Dnes slaví desáté výročí. Vyráželo nás osm – my dva, teta, strejda, Rhea, Kira, Donovan a Brayden. Zaparkovali jsme v patrových garážích, bylo volné hned první místo. Pak jsme ještě čekali, až dorazí strejda s Donovanem, kteří jeli ve druhém autě.

Když po nějaké době dorazili a zaparkovali, vydali jsme se společně ke vchodu. Díky dešti bylo velmi málo lidí, tak jsme se vydali přímo do vchodu. Zaměstnanec se nás zeptal, jestli máme vstupenky a my jako že ne, že se je právě hodláme koupit. Tak jsme byli informováni, že námi hledaný vchod je z druhé strany domu. Tam byla pochopitelně fronta až kdovíkam :) Déšť nedéšť, takže jsme po chvilce stání na dešti slušně zmokli (a navíc byla zima). Promoklé čekající mezitím bavil klaun, který dětem rozdával zvířátka z balónků. Na zemi byly dlaždice, které za poplatek mohly nést nějaký text. Opravdu mě pobavilo, když se mezi dlaždicemi, jako „In Loving Memory...“, „1st U.C.C Church of Easton“ nebo „In Memoriam...“ objevila dlaždice „Wal-Mart – always low prices“.

V továrně nemohl chybět cik-cak usměrňovač fronty, takže se čekalo o to déle. Vstup stál $6.00 na osobu, vyfasovali jsme červenou kulatou samolepku pro snadnou identifikaci návštěvníků s nápisem „Two Rivers Landing“, každý jsme dostali tři žetony, které bylo možné použít k výměně za čtyři Crayloa Crayons voskovky, Crayola Markery různých barev nebo plastelínu, která spíše připomínala marshmallow – nebyla mastná, ale spíše suchá. U vstupu jsme taktéž vyfasovali igelitové taštičky na výtvory. Továrna je totiž udělána pro děti vyloženě zábavnou formou.

Kromě mála malých expozic s historií (kde ukázali vývoj – jaké barvy byly první, jaké se objevily a jaké naopak zanikly) jsme si vyzkoušeli malování špejlí namočenou v roztavených voskovkách, pomalovávali jsme narozeninový klobouk, malovalo se křídou na chodník (na kterém byl i autentický hydrant, parkovací hodiny, názvy ulic a poštovní schránka), psal se vzkaz fixou na plexisklový tunel, kreslili jsme fixami na diapozitivy s možností projekce, pomocí série fotografií si děti mohly udělat vlastní krátký film a další hračičky.

Exkurzi jsme ukončili názornou ukázkou výroby Crayola Crayons a Crayola Marker. Voskovky se v tekuté podobě nalijí do formy, párkrát se přejedou špachtlí (aby se hmota dostala všude) a pomocí vodního chlazení hmota ztuhne. Pak se voskovky vyklopí a narovnají do zařízení na přilepování papírových etiket. Mohli jsme si to zkusit ručně a výsledná voskovka nám zůstala jako vzorek. Nakonec se v dalším stroji poskládají definované barvy k sobě a nasunou do krabiček. Názvy barev volí děti, jednou z posledních barev byla žlutá, pojmenovaná „Macaroni Cheese“ podle stejnojmenného oblíbeného jídla. V době produkce ukazoval fiktivní ukazatel vyrobených voskovek něco málo pod 213 miliard.

Ukázka pokračovala výrobou markerů. Ty se skládají ze čtyř částí – tuby, takové jako houby (na barvu), víčka a zátky. Ve víčku je otvor, aby se v případě spolknutí člověk (či človíček) neudusil. Zátky se do zadní části tuby přitlačí silou 40 liber. Před zátkováním se ale do houby napustí barva pomocí speciální jehly. Pak zhruba hodinu trvá, než se barva dostane do všech částí houby, takže během této hodiny marker sice barvu obsahuje, ale samotná část houby, kterou se píše, je stále bílá. Dozvěděli jsme se též, že pokud marker vyschne, barva jako taková zůstane stále uvnitř a tak stačí houbu jen zvlhčit a marker funguje normálně dále.

Pokračovali jsme do prodejny, kde se nachází největší Crayona na světě. Byla vyrobena 11. října 2003 ze 123 000 modrých Crayons, které byly sesbírány od dětí za účelem překonání rekordu. Crayona je dlouhá 15 stop, má 16 palců v průměru a váží 1500 liber (680 kg). To je dost hmoty na čáru dlouhou téměř 10 mil nebo pokrytí plochy fotbalového stadionu. Jinak tam krom hromady voskovek, papírů, triček a dalších věcí nebylo nic (jako třeba brožura nebo tak něco).

Sedli jsme proto do aut a jeli zpátky, na večeři. Měli jsme ravioly.

Navečer se připravovaly stoly a další nezbytnosti na zítřejší křtiny, pro asi 40 lidí. Papírové ubrusy i další dekorace byly ve stylu kostelních křížů, jaké mívají třeba čeští Mikuláši na svých mitrách. Byly také připraveny čokolády Hershey zabalené do vlastnoručně připraveného papírového obalu s textem „Original Sin Free!! God Bless The Baby“. Obaly se tiskly ráno na počítačové tiskárně, která se nacházela v pokoji, kde jsme spali.

S Milkou jsme také pomocí červené voskovky a listu papíru vyrobili přáníčko ke křtinám, které hrdě hlásalo „We are not able to find out correct words...“ což přesně odpovídalo naší jazykové výbavě pro tuto příležitost.

K večeři byla pizza a večer jsme se dívali na televizi. Kira během toho poskytovala Rhee komplexní masáž. Den jsme zakončili sprchou a zapakováním věcí, jelikož zítra nebude na nic moc čas. Do pelíšku jsme zapadli asi ve 23:30.

Podstránky