USA.QeX.cz

NYC s tetou

Ráno jsme vstávali v 6:30, abychom v 7 hodin mohli vyrazit směr New York City. Stavili jsme se v Dunkin' Donuts na snídani, teta měla housku ve tvaru donutu (bagel) se sýrem a tak a ledovou kávu, já měl horkou kávu se dvěma donuty a Milka čaj taktéž se dvěma donuty.

Cesta do Jersey City

Při přejíždění mostu Driscoll Bridge na dálnici Garden State Parkway jsme viděli, to je to ranní „rush hour“. Na most se v tomto směru připojuje čtyřproudá (normal) a tříproudá (Express Lane) část Garden State Parkway, následuje 15 pruhů u mýta plus 3 pro EZ-Pass (systém elektronické mýtného) a ve finále vede na most šest pruhů v každém směru. Šířku mostu ještě zvětšuje „Ellis S. Vieser Memorial Bridge“ a Edison Bridge, který na Driscoll Bridge z východní strany těsně přiléhají. Výsledný efekt je takový, že oba přiléhající mosty a šest pruhů směr New Jersey je prakticky volný, kdežto šest pruhů směr NYC je plných automobilů.

Do Jersey City na Journal Square jsme dorazili díky GPS bez problémů, našli místo v patrových garážích a vyrazili do PATH. Tentokrát to teta vymyslela tak, abychom nemuseli přestupovat. Doplnili jsme peníze na kartě MetroCard a nejbližším metrem vyrazili na 33rd. Zajímavé bylo, že se stanice nacházela jakoby pod mostem, z obou stran se vyjíždělo po povrchu.

Taxíkem ke konzulátu

Dorazili jsme na 33rd, vylezli naproti Madison Square Garden a nechali si přistavit taxík. K Českému konzulátu je to necelé 3 míle, které teta odmítla šlapat. Řidičem byl muž tmavší pleti. Taxi neodmyslitelné žluté barvy, automobil značky Ford Crown Victoria (stejná auta ve verzi Police Interceptor používá typicky například newyorská policie - NYPD), má místo pro 4 pasažéry, kteří si sedají zásadně dozadu. Mezi řidičem a pasažérem je plexisklo s dírou uprostřed. Část pro pasažéry má ovládatelnou klimatizaci, elektricky stahovatelná okna, měkká kožená sedadla a omyvatelnou podlahu. Na plexiskle najdete ceník ($2.50 za nástup a $0.40 za pětinu míle nebo 60 vteřin čekání v zácpě, resp. pokud vozidlo jede méně než 6 mil za hodinu), taktéž se dozvíte, co všechno musí řidič splňovat za kritéria, informace o spropitném, kontakt na zaměstnavatele a informaci o tom, že se má vystupovat vždy na stranu chodníku.

Náš řidič měl na přístrojové desce přehrávač Apple iPod, ze kterého se po několika minutách jízdy, spíše čekání v zácpě, začaly linout podivné melodie. Část byla tuším italsky.

Cestou jsme viděli včera spadlý dům na 62nd Street. Doprava byla sice hustá, ale za chvíli jsme byli na místě, platili jsme z 33rd na 83rd přibližně $12.00. Český konzulát je nižší načervenalá budova přímo na Madison Avenue. Díky české vlajce nad vchodem je snadno identifikovatelný. V budově se též nachází České centrum.

Konzulát ČR

Kromě konzulátu a Českého centra slouží prostory budovy také jako Stálá mise České republiky při Organizaci spojených národů („United Nations“).

Vešli jsme dovnitř a člověk mluvící divnou angličtinou (ind? mexičan?) nás po chvíli poslal za jedny z dveří. Za sklem v pro nás neklimatizované místnosti si slečna či paní vyslechla Milčin příběh, položila pár otázek, vyžádala dokumenty a nějaké dokumenty předala. Hodila se jak kopie občanky, tak report ze Six Flags. Dozvěděli jsme se, že na klasický pas je pozdě a na dočasný dokument příliš brzo, protože platí jen 3 týdny. Budeme se proto muset přibližně týden před odletem s vyplněnými formuláři na konzulát vrátit.

Central Park

Poté jsme zamířili k Metropolitnímu muzeu umění a do Central Parku. Prošli jsme kolem půjčovny lodiček Loeb Boathouse, vyfotili přítulnou veverku (kterých je v parku opravdu hodně), vyfotili se u fontány Bethseda Fountain, koukli na „Navy Walk“ a prošli alej „Mall“, která má na opačné straně sochu Kryštofa Kolumba. Během celé té doby jsme minuli desítky cyklistů a několik běhavců (joggerů). Stále jsem hledal most, u kterého byl točen film Sám doma 2: Ztracen v New Yorku a tak mě zajímal každý most (resp. oblouk – „arch“), kolem kterého jsme šli. V Central parku totiž nenajdete dva identické mosty, jejichž celkový počet přesahuje číslo 40.

Ve filmu Sám Doma 2: Ztrace v New Yorku byly inriminované scény natáčeny u oblouku Inscope („Inscope Arch“) z roku 1875, což je původní dílo architekta Calverta Vauxe. Oblouk stojí jižně od Central Park ZOO.

Prošli jsme Central Park ZOO (i když jsme kvůli vstupnému dovnitř nešli) a park opustili u právě opravovaného hotelu Plaza, kde se nachází prodejna firmy Apple, která se pozná podle velkého proskleného kvádru.

Proplétáme se Manhattanem

Po Páté avenue jsme zamířili k Trump Tower, zahnuli do 57. ulice, kde jsme prošli kolem zakřiveného mrakodrapu Solow Building a došli až ke Carnegie Hall, která leží na rohu 57. a sedmé. Obdivovali jsme klasické newyorské požární žebříky na většině budov. Pokračovali jsme sedmou avenue směrem na jih a cestou jsme zašli na občerstvení ve formě pití za $1.65. Vrátili jsme se o blok zpět k infocentru se spoustou krásných letáčků a zajímavých suvenýrů.

Pokračovali jsme kolem Radio City Music Hall na 30 Rockefeller Plaza („30 Rock“) k hlavní budově Rockefellerova Centra, postavené ve 30. letech 20. století ve stylu Art Deco – GE Building (dříve RCA Building), kde sídlí televizní společnost NBC. Na střeše budovy GE se ve výšce 266 metrů (70 pater) nachází vyhlídková plošina „Top of the Rock“, kam jsme ale nešli, protože jsme New York City z ptačí perspektivy pozorovali včera z Empire State Building.

Místo toho jsme dorazili až ke kavárně Rock Center Café, kde se v zimě nachází kluziště a obrovský vánoční stromek. Kolem dokola je spousta vlajek států světa, včetně České. Tu jsme našli téměř na kraji, u obchodu Brookstone.

Pokračovali jsme ke katedrále sv. Patrika. Shodou náhod se tam právě konala bohoslužba. Došli jsme na 50. ulici a pak na Lexington Avenue kolem hotelu Waldorf Astoria a stanice Grand Central jsme došli ke Chrysler Building a pak 43. ulicí k budově OSN.

Budova OSN (vlastně UN – United Nations) je vysoká hranatá a odlesk obložení jí dává tyrkysovou barvu, navíc se v tomto obložení zrcadlil Manhattan a především pak Chrysler Building. Příjemně tam foukalo a tak jsme se tam na chvíli zastavili. Teta moc nechápala, co je na té budově tak zvláštního. No, nepřekvapilo mě to, moje česká babička o OSN určitě ví více. Nic proti :)

Při zpáteční cestě (druhou avenue kolem Queens Midtown Tunnelu až na 33. ulici) jsme prošli kolem The NYU Clinical Cancer Center, kolem sochy malíře a kolem kouřících kanálů a kolem Norman Thomas High School na 33rd Street. Znovu jsme prošli kolem Empire State Building, nakoupili pár dalších suvenýrů v tomtéž obchodě, kde jsme kupovali dvacet pohledů za dolar.

Macy's

Poslední zastávkou byl (údajně) největší obchodní dům na světě, Macy's na Manhattanu. Uspořádání interiéru mi přišlo podobné, jako v českých obchodních domech typu Bílá Labuť či Kotva. Teta koukala na nějaké oblečení pro své synovce, ale nic nevybrala. Oproti tomu McDonald's v sedmém patře obchodního domu byl velikým přínosem, nejen po gastronomické stránce, ale ani teta nevěděla, že v Macy's „Mekáč“ je. Nahoru jsme se dostali mezi jinými i pomocí dřevěných eskalátorů, které byly z větší části vyrobeny ze dřeva ;-) Tam jsme strávili pár příjemných chvil a po krátkém nákupu vyhledali vchod do podzemní dráhy PATH.

Zpět do Jersey City

Ve vestibulu PATH bylo všude plno policajtů a prohledávali lidem objemná zavazadla. Navíc to točili vždy alespoň dvě televizní kamery, to by mě tak hlo... nejspíše to mělo něco společného s událostmi ve světě, v Bombaji v době špičky vybuchlo ve vlacích na nádražích a nástupištích v rozmezí 11 minut sedm náloží s cca. 174 oběťmi. Doplnili jsme peníze na „Metrokartě“ a zamířili k soupravám. Naštěstí jsme ulovili místa k sedění a tak jsme mohli nechat své zmožené údy trochu spočinout.

Po několika minutách jsme dojeli na Journal Square. U garáží teta zjistila, že kartu nutnou k odemčení dveří má v autě. Museli jsme proto projít výjezdem pro automobily, kudy se však chodit nesmí. Naštěstí nikdo nás za to nepopotahoval.

Návrat do Toms River

Cesta zpátky do Toms River byla taková unavená, teta si stále stěžovala na bolest v chodidlech. Domů jsme dorazili v 19:30.

Podstránky