Czenglish (spojení anglických slov Czech a English) je anglický termín, jímž Don Sparling označil špatnou angličtinu, kterou používají někteří Češi. Charakteristické pro tzv. Czenglish jsou čechismy při překladu terminologie nebo ve větné skladbě (pořadí slov ve větě, předložkové vazby atd.).
Češi rozumí Czenglish zpravidla stejně dobře jako správné angličtině. Anglicky hovořícím lidem, kteří neznají dobře češtinu nebo jiný podobný jazyk, však někdy může trvat déle, než pochopí správný význam, a někdy může věta v angličtině nabýt zcela jiného významu, než jaký byl českým mluvčím zamýšlen, což může vést ke zmatení, nedorozumění nebo trapné situaci.
Czenglish není lingvisty považován za ustálený slang, nářečí ani jazyk, označuje spíše náhodný výskyt různých typů chyb. Z lingvistického hlediska má větší význam poangličtěná forma češtiny, která však zatím obecně vžité jednotné označení nemá.
Oblíbená chyba je například výraz „basic school“, což sice doslova přeloženo je „základní škola“, ale správný termín je „Elementary school“). Horší je to u gymnázia, což v angličtině je „Grammar school“ a Gymnasium v angličtině znamená tělocvična. Dále třeba soda v angličtině znamená sladký nápoj, ne sodovka.
A Czech girl was working in a pub in the UK when the landlord asked her if she could possibly continue the shift to later. She replied, „Only if you get down on your knees and please me.“ Překlad: Mladá Češka pracovala v anglické hospodě, přišel k ní šéf a požádal jí, zda by mohla zůstat přesčas. Ona mu odpověděla: „Jen když si klekneš a uděláš mi rozkoš.“ Správný význam má samozřejmě být: „Jen když si klekneš a pěkně poprosíš.“ To se ale řekne slovy „ask“ nebo „beg“, nikoli anglickým slovem „please“, které sice znamená „prosím“, ale jako sloveso může znamenat něco úplně jiného.
Miloš Zeman se, jako někdejší premiér ČR, při návštěvě Izraele v roce 2002 dopustil při projevu v anglické větě chyby, kvůli níž velká část posluchačů na celém světě byla přesvědčena, že předseda Organizace pro osvobození Palestiny, Jásir Arafat je přirovnáván k Adolfu Hitlerovi. Celá tato událost způsobila mezinárodní incident.
Další příklady, které kolují internetem (často úsměvné a mnohé nejspíše uměle vytvořené):
Anglicky | Česky | Správně | Špatně |
---|---|---|---|
Cemetery | Hřbitov | Cemet(e)ry | Cementry (nemá nic společného s cementem :) |
Liberty | Svoboda | Librty | Lajbrty |
Event | Událost | i-vent | ívn't |
Currency | Měna | kərensy | kjurensy |
Chicago | Chicago | Šikágo | Čikégo |
Seattle | Seattle | Si'jédl | Sítl |
Dále třeba:
Některá slova z angličtiny penetrovala do češtiny tak, že je všichni používáme a málo kdo si uvědomí jejich původ. Nutno však připustit, že většina anglických slov má původ třeba v latině nebo starodávné řečtině :-)
Stroji na sklízení polí říkáme kombajn, což vzniklo z prvního slova anglického spojení Combine harvester (kombinovaný sklízeč - kombinuje několik operací, které dříve zastávaly různé stroje: žací stroj, mlátička, valník na zrno, drtička slámy). Český výraz pro tento stroj je sklízecí mlátička.
Bramborovým lupínkům říkáme čipsy. Základem je anglické potatoe chips, tedy bramborové odštěpky, odkrojky.
Spreji na odpuzování hmyzu říkáme repelent, z anglického "Insect repellent". Mikroskop je odvozený z Microscope. Podle mého "pudr" vznikl z "powder".
Občas někam jdeme na blind, tedy na slepo.
Vžilo se překládat "you" jako "ty", ale to je chyba. "Ty" má anglický ekvivalent "thou", které se považuje za archaické. "You" v té době znamenalo "Vy" a k významovému posunu nedošlo. Anglicky mluvící si tudíž vzájemně vykají(!).
Blíže k tykání má "first-name basis", čili oslovování křestním jménem. Ani u nás není kombinace vykání a oslovování křestním jménem nic neznámého, nicméně v USA je to velmi rozšířené. Ostatně, i k tomu slouží jmenovky na úborech zaměstnanců, typicky pokladních.
Anglicky mluvící země používají pro vysoká čísla tzv. krátkou škálu, kdy se pojmenování čísel mění po tisících, zatímco v Evropě používáme tzv. dlouhou škálu, kdy se pojmenování čísel mění po milionech. Ve dlouhé škále máme navíc přípony -arda (miliarda, biliarda, triliarda...).
Vznikají proto poměrně časté zmatky při překladech (ve zpravodajství je to bohužel častější, než bych čekal), protože u nás miliarda má stejně nul, jako v US billion (devět) a "náš" bilion má o 3 nuly víc. V US má quadrilion 15 nul, v EU má kvadrilion 24 nul.
Poslední společný počet nul pro totožné pojmenování je milion / million.