Severní Dakota (anglicky North Dakota, [Nór§ D'kouda]) je stát USA, který leží na rozhraní amerického Středozápadu až Západu. Stejně jako u Jižní Dakoty se název státu odvodil od dakotského slova Dakhóta, což znamená Spojenci.
Před příchodem kolonizátorů obývali území Dakoty indiáni kmene Siouxů. Byl to početný kmen, který vynikal nejen svou houževnatostí, ale i krutostí. Nesmlouvali s nepřítelem, většinou bojovali do posledního muže. V případě bělochů byla jejich nenávist k nepříteli ještě znásobena. Mnoho zajatců bylo zabito umučením u kůlu či jinou bolestivou smrtí. První běloši se zde objevili v druhé polovině 18. století. Byli uchváceni panenskou přírodou Dakoty, ale i jejím přírodním bohatstvím, včetně zlata a diamantů. Po postupném vytlačení indiánů na území dnešní Montany se sem přistěhovalo mnoho osadníků, včetně kovbojů a banditů, kterým šlo především o zlato. Dne 2. listopadu 1889 byla Severní Dakota ustanovena 39. státem USA (ve stejný den jako Jižní Dakota).
Na severu má tento stát společnou hranici s Kanadou. Na západě leží Montana, na jihu Jižní Dakota. Na východě za Červenou řekou leží Minnesota. Severní Dakota je hlavně stát velkých farem a polí. Farmy se táhnou přes zvlněné roviny od Červeného říčního údolí na východě až k drsnému Badlands na západě. Západ Severní Dakoty je tvořen krásnou kopcovitou krajinou, plnou jehličnatých lesů a čistých jezer.
HDP Severní Dakoty je 17 miliard dolarů, což je poslední místo v USA. Příjem na hlavu činí 25 068 dolarů (2 089 dolarů měsíčně, v přepočtu 52 225 Kč), což je pro porovnání příjem podobný Itálii. Pro ekonomiku je klíčové zemědělství.
Populace po sčítání lidu v roce 2000 činí 642 200 obyvatel.
92% obyvatelstva jsou běloši, 1,2% hispánci, černoši 0,6%. Zbytek tvoří indiáni.