USA.QeX.cz

Key West, Miami a Everglades

Vstávali jsme už v 5:40, od hotelu odjížděli v 6:30. 20 minut nám holt nestačilo :) Když jsme vyráželi, byla ještě tma.

Florida Keys
Key West
Everglades
Do Orlanda

Florida Keys

Netrvalo dlouho a najeli jsme na most oddělující kontinent od prvního z ostrovů Florida Keys. Cesta byla dlouhá a celá vedla po Highway 1, která končí na Key West. Kromě mostů a náspů, kdy kolem nás bylo jen pár metrů s křovím a palmami a pak už jenom voda. Na větších ostrovech jsou vesničky (Islamorada a Marathon), některé mají i své strip mally (několik obchodů vedle sebe se společným parkovištěm).

Key West

Nejjižnější místo

Konečně jsme dorazili na Key West a dojeli k označovníku nejjižnějšího místa kontinentálních Spojených Států. Ono je na ostrově ještě jižnější místo, ale tam mají základnu mariňáci (námořnictvo USA).

Pokračovali jsme do Starbucks na ledovou kávu (dvě za $6.99), která přišla vhod. Bylo teprve dopoledne a už bylo vedro.

Leden jak má být :)

Dojeli jsme na nejbližší veřejnou pláž Smathers beach, kde ale nebyly kabinky na převlečení ani sprchy, takže, i když jsme plavky měli v tašce, nakonec jsme se nekoupali. Někde jsem četl, že Florida Keys už je Karibik, což je pravda, jenže "Karibik" je název celé té geografické oblasti, jejíž součástí je i Karibské moře, rozkládající se jižně od Kuby.

Vydali jsme se stejnou cestou zpátky (jiná není :) a potýkali se s hustou dopravou. Bráchovi se dokonce jednou boční uličkou podařilo kus objet.

Trochu jinudy jsme se vrátili na kontinent a pokračovali na sever. V těch místech již začínaly močály, vrcholící jako Everglades. Cestou jsme taky museli natankovat, tentokrát za $45.00.

Everglades

Začátek Anhinga Trailu

Aligátoři na Anhinga Trail

Vjeli jsme do Národního parku Everglades ($10 za vjezd, platné týden) a dojeli na začátek stezky Anhinga Trail [Én'hinga trejl]. Cestou po trailu byli vidět nejen různí ptáci, ale i aligátoři anebo američtí krokodýli. V jednom místě jich bylo takových dvacet!

Vrátili jsme se k autu a jeli do Miami. Cestou jsme platili $1.00 za toll. Projeli jsme centrum plné mrakodrapů a dojeli k parku, kde mají památník posádka raketoplánu Challenger a také krajan Čermák, který byl u parku zastřelen.

Kolem přístaviště se zaoceánskými loďmi jsme dojeli na Miami Beach. Celé to bylo dost zasekané. Hlavní třída byla zavřená kvůli oslavám Nového roku a i tak nebylo kde zaparkovat. Spousta odboček bylo k hotelům či na placená parkoviště (kolem $20 jednorázově).

Asi po dvaceti minutách jsme našli asi jediné volné místo, zaparkovali, zaplatili u hodin na půl hodiny $0.50 a vyrazili se cournout na pláž. Už byly dlouhé stíny, ale fotky i písek máme :).

Po nekonečně rovné silnicí jsme potom dojeli až na hranici Everglades, která vede podél této silnice a odkud se jezdí do mokřin po známých člunech s vrtulí (AirBoats). Kvůli časovému skluzu a obvykle vysoké ceně jsme to ale neřešili a pokračovali dál.

Měli jsme před sebou Scenic Loop, takový drive-in Everglades. Je to nezpevněná silnice skrz močály. Prvních pár kilometrů bylo zpevněných, to byla pohoda, ale nezpevněná část byla samá díra. Nebo spíše kráter. Hloubka 20-40 cm, poloměr pár cm až pár metrů. Jakákoliv polní cesta u nás byla proti tomuhle jako nová dálnice. Vyrazili jsme kolem 17:30.

Měli jsme to otočit, ale my jsme tak nějak pořád doufali, že se to zlepší. Okolí bylo fakt úchvatné, kolem nás byly lesy cypřišů, tu se na břehu pár metrů od auta válel aligátor, tam zase z vody koukaly jen oči, o kousek dál se plazil velký had. Jenže po silnici jsme jeli krokem a tak za chvíli padla tma. To jsme se fakt modlili, abychom v tom marastu nepíchli, protože vystoupit se prakticky nedalo. Nebylo to tak dlouho, co jsme minuli značku "Cougar Crossing" (pozor na pumy).

Přímo před námi si pavouk velikosti většího křižáka právě splétal síť, kterou jsme mu ale museli zrušit a on zůstal na autě a chodil po čelním skle. To už jsme ani nemohli fotit otevřeným okýnkem, protože kdo ví co je to za havěť a jestli není jedovatá.

Asi od poloviny se začínaly objevovat rovinky bez děr, pak jsme dojeli ke dlouho očekávané zatáčce vpravo a za docela krátkou dobu k další pravotočivé zatáčce. To zbývalo už asi "jen" 6 km do konce, ale v tomto úseku se k dírám přidaly spadané větve a palmové listy.

Po nějaké době se objevila budova a bylo jasné, že od ní bude cesta lepší. Projeli jsme kolem zúžení se značkou "rough road" a pokračovali na asfalt. To bylo zhruba osm. Šestatřicetikilometrovou trasu jsme jeli dvě a půl hodiny, tzn. průměrně 14 km/h.

Do Orlanda

Zastavili jsme se v Ochopee vyfotit nejmenší pobočku USPS (pošta), která byla velká asi jako telefonní budka.

TomTom opět nezklamal a navigoval na silnici, která spíše nebyla, než byla. Bohužel tento úsek navazoval rovně na silnici, po které jsme jeli, a tak jsme tam vlítli dobře stovkou. Sice jsme tam nechali brázdy od kol, ale jinak pohoda.

Natankovali jsme ($37.20) a brácha mi předal volant. Za zhruba tři hodiny jsme byli v Kissemmee, obci kousek od Orlanda, kde v hotelu Quality Inn máme pokoj 202 ($189.81).

Na recepci jsem dostal rozpis shuttle busů, že kterého jsme na pokoji zjistili, že časy naprosto neodpovídají tomu, co mi psali ze služeb zákazníkům e-mailem. Na recepci mi řekli, že se to změnilo (což mi ale napsali) a že to takhle mají všechny hotely v okolí. No, jsme tu kvůli Disney Worldu, tak holt zaplatíme parkování. Dorazit do parku dvě hodiny po otevíračce nemá váhu. Kromě toho parkování je platné celý den, takže mezi parky se po vlastní ose budeme pohybovat rychleji.