USA.QeX.cz

Whiteface

Vstávali jsme do bílého a mrazivého rána. Přes noc napadlo takových 15 cm sněhu. Po snídani jsme se důkladně oblékli, naskládali do auta a vyrazili.

Všude bylo krásně bílo, což ale v důsledku znamenalo, že pořád někdo zdržoval. Málem jsme minuli odbočku na parkoviště, protože GPS opět ukazovala jinam.

Vylezli jsme z auta na již docela plné parkoviště a zamířili do hlavní budovy Main Base Lodge and Kids Kampus, kde se půjčují lyže a prodávají skipasy.

Za $120.00 jsme si půjčili lyže (moje a bráchovy byly docela dobyté Rossignolly) a koupili permice ($???), které tentokrát nebyly magnetické a tak se při každé kontrole člověkem se scannerem musela vyndavat.

Gondolou jsme vyjeli na vrcholek, kde zuřila solidní vichřice a spousta lyžařů měla problémy překonat počáteční nezalesněný úsek. Lidí bylo, dle očekávaní, hromada. V gondole jsme jeli a prohodili pár slov s dvěma Poláky, kteří si postěžovali, že do USA stále potřebují víza.

Milčiny Elanky byly super, ale naše Rossignolly neměly skoro žádné hrany, což na četných a stále se zvětšujících ledových plotnách byl docela problém. Kromě toho byla fakt zima. Budu-li parafrázovat jednu reklamu, tak: Půjčení lyží - $40. Skipas - $82. Vzít si všude vrstvu navíc - k nezaplacení! Bohužel byla taková zima, že ani kompletní jedna vrstva navíc - rolák, kalhoty od pyžama a druhé rukavice - mi nebyla nic platná. O to více mě to štvalo, protože jsem svědomitě nic nezanedbal a stejně jsem klepal hroznou kosu. Milka měla úplně bílou špičku nosu (asi proto Whiteface = bílý obličej) a (to jsem taky nikdy předtím neviděl) od nosu dolů malý rampouch. Nejen, že bylo -17°C, ale ještě silně foukalo.

Kolem poledne jsme se šli ohřát do srubu, kde jsme si já s bráchou dali kávu (Dunkin Donuts) a Milka za $6.00 čaj a hot dog. Zajedli jsme to donesenou energetickou tyčinkou Cliff Bar.

Když jsme se konečně zvedli a sjeli do údolí, zjistili jsme, že gondola na vrchol kvůli větru přestala jezdit. Za tohle si účtovat plnou cenu byla teda od nich pěkná drzost. Párkrát jsme vyjeli lanovkou, ale když jsme na čtyřsedačce vážně málem umrzli, vzdali jsme to. To byly zhruba dvě hodiny odpoledne.

Vrácení lyží a výbavy šlo ráz na ráz. U skřínek jsme potkali česky hovořícího pána původem z Prahy, který již 25 let žije na Long Islandu a byl ve Whiteface lyžovat se svým malým americkým synem.

Za chvíli jsme jeli směr Lake Placid. Tam jsme za 50¢ zaparkovali a navštívili muzeum olympijských her ve třicátých a osmdesátých letech. Vstupné stálo pro všechny tři $18.00 a Milka si tam za $0.86 koupila dva pohledy. Nakoukli jsme i do haly, ve které se konal americký hokejový zázrak na ledě, odpovídající našemu Naganu.

Pokračovali jsme do Vermontu, trasa vedla přes jezero Champlain. Kvůli strženému mostu se vláda dohodla s provozovateli trajektu a v jižní části jezera zřídili čtvrtý přívoz, operující zdarma. Vyrážel mimo jízdní řád krátce po našem příjezdu a místo uvedených 15 minut jel sotva třetinu té doby.

Dojeli jsme do předrezervovaného hotelu Fairfield Inn by Marriot ve Willistonu, natahali kufry do pokoje 201. Recepční Kevin měl úžasnou filmovou angličtinu, i po letech na to vzpomínám :)

Já s bráchou jsme se vydali na nákup (nejen) pití do Walmartu ($31.95) a večeři v Taco Bell ($11.00, chutí stále nic pro nás :). Milce jsme do hotelu dovezli jídlo od McDonald’s za $2.18.

Vrátili jsme se v osm.

Podstránky