Vzbudili jsme se něco po čtvrté ráno a nemohli usnout (tedy krom bráchy, kterému toto závidíme). Teta si chtěla jít zacvičit, ale nepůjde to dřív, jak v deset, takže nám v mezičase udělala snídani (ovesnou kaši - oatmeal, francouzské toasty, kávu, čaj) a já ji poprosil o notebook, resp. internet.
Provedli jsme online check-in na zítřejší let do Denveru, vytiskli palubní vstupenky a připlatili $23 za každé odbavené zavazadlo. Variantu "vzít to nejnutnější a vejít se do minimálního množství kufrů", čímž bychom ušetřili, jsme zavrhli.
Navrhnul jsem tetě, aby nás cestou do svého fitka hodila do Walmartu, což nebyl problém. Krátce před desátou už jsme tlačili vozík (shopping cart), kterým se otáčí pouze přední kolečka, zatímco zadní jsou napevno.
Prolezli jsme tuto Americkou obdobu Tesca křížem krážem a našli dost věci, které jsme si tam koupili posledně, byť uličky byly přestavěné. Před tři čtvrtě na jedenáct jsme se rozdělili s tím, ať si každý jde, kam chce a v 11 se setkáme na "hlavní třídě" obchodu. Nevím jak pro ostatní, ale pro mně to bylo zoufale málo času - asi jako když nám v Egyptě dali rozchod 20 minut na obejití pyramidy, jejíž 1 strana má 300 metrů.
Teta napsala, že kolem čtvrt nás vyzvedne a tak jsme se odebrali k pokladně. Koupili jsme džíny, sluneční brýle, láhev pití, candy canes, Hershey kisses a několik dalších drobností, dohromady $94.26.
Teta měla pár minut zpoždění a tak jsme si vychutnali slejvák coby důsledek hurikánu (nedohledal jsem, možná to hurikán nebyl, ale ve zprávách o počasí jsem něco takového zaslechl). Naskákali jsme do auta a vyrazili směr Best Buy v Brixu.
Začali jsme v obchodě s doplňky do domácností Bed, Bath & Beyond, hledaje filtry do Roomby. Neměli, ale i tak tam byla spousta zajímavých věcí. Milka si koupila rukavice za $0.99.
V Best Buy jsme koupili foťák, protože byl za skvělou cenu, a aktuální budeme tahat na hory a do nepříznivých podmínek, čemuž jsem svůj původní odmítal vystavit. Kouknul jsem se po horké novince - Microsoft Kinect, obdivoval krabice s rozšířením hry World of Warcraft nazvané Cataclysm, Milka si vybrala menší pouzdro na svůj foťák a teta nenašla barevnou cartrifge do své tiskárny. Utratili jsme tam $241.79.
Pokračovali jsme Kohl's, pro tenisky. Holt do USA teď létame každé dva roky a předtím dovezené věci (typicky právě foťáky a boty) se zhruba po takové době rozpadají či už nejsou to, co bývaly, takže naše zdejší nákupy jsou takové stereotypní.
Nenašli jsme, tak jsme pokračovali do Sports Authority, kde jsme byli úspěšnější. S Milkou jsme si dohromady za $103.98 koupili tenisky. Hlad nás ale vyhnal do nedalekého obchodu Wawa na krůtí sendvič s brusinkami, což - veřte nebo ne - chutnalo podobně, jako svíčková!
Vrátili jsme se do Sports Authority a pak i brácha nakoupil řadu dalších věci, které chtěl. Z prvního nákupu před odjezdem do Wawy jsme měli slevu na $10.00, když vyplníme online dotazník, což za nás udělala Kira, která byla v práci (ano, i v neděli). Kupón poslala tetě na mobil.
U pokladny se ptali, jestli nemáme kupón vytištěný a teta, že to není nikde požadované. Nicméně jsme byli ujištění, že to nebude problém. Asi po sto tisíci letech čekání ve frontě (byť jsme byli druzí resp. třetí na řadě) se teta ptala na slevu z kupónu a ten, kdo nám ji slíbil, přistoupil k pokladně, chvíli něco tukal a pak se objevil požadavek na ruční zadání slevy. Začal vyťukávat $10.00, v polovině se ale zastavil, napsaná čísla smazal, vyťukal slevu $25.00 a potvrdil - a ještě z toho měl takovou oslavnou radost, jak hráč rugby, který právě udělal touchdown! :) To bylo něco neskutečného. Protože jsme kupovali věci v akci, původní cena byla dohromady $140 a ve výsledku brácha platil $68! Tohle se asi může stát jedině v USA...
Vydali jsme se do Jacksonu (nedaleko zábavního parku Six Flags Great Adventure, který je ale přes zimu zavřený) a zamířili do Nike Factory Outlet. Tam jsme ale nic nepořídili, a tak jsme zamířili k domovu, kde na nás už čekal strejda.
Cestou jsme se stavili v supermarketu Shop Rite pro sladké brambory (měli asi 5 úplně odlišných druhů brambor, což jsem před tím snad nikdy neviděl). Prodávají tam třeba tucet již oloupaných vajíček. :)
Dorazili jsme k tetě a přivítali se se strejdou. Poprosil jsem ho o heslo k domácí Wi-Fi, abych mohl nahrát tento deník a stáhnout knihy do svého nového Kindle.
K večeři byly steaky, chřest (anglicky asparagus) a sladké brambory. K tomu jsem ochutnal pivo Miler Lite a konečně jsem mohl dát strejdovi zapravdu – chutnalo to jako naše pivo, které už jednou někým proteklo :). Prostě voda s pivovou příchutí.
Přes internet jsme objednali náhradní baterií do nového foťáku (v Best Buy za $49, na Amazonu za $11), 16 GB paměťové karty po $24 a nakonec náhradní filtry do Roomby).
Spát jsme šli kolem 21:30.