USA.QeX.cz

Utah a Arizona

Vzbudili jsme se v 7, abychom stihli východ slunce. Roztáhnul jsem záclony a – bílo! Ale to horší a absolutnější bílo – totiž mlha. Zkusili jsme snídani, na kterou jsme dostali $5 slevu, ale byla jen anglická za $8 - $15, tak jsme to vzdali a já došel do auta pro zbytek cupcaků. Na parkovišti jsem se dál do řeči s indiánem, který ale pouze žebral o pět dolarů, prý na jídlo (ale nabídnutým cupcakem dle očekávání pohrdnul :)

Počkali jsme hodinu a půl, ale mlha se prakticky ani nehnula, tak jsme se naskládali do auta a vyrazili.

Zkusili jsme po nezpevněné silnici k rukavicím dojet, ale mlha byla všudypřítomná. Tak jsme to vzdali a při výjezdu zjistili, že mlha je jak na potvoru jen v Monument Valley.

Brácha je nastydlý už pár dní a včerejší vymrznutí na pomalých lanovkách v Aspenu se stalo "osudným" Milce, takže jsou nachcípaní oba a v autě to vypadá jak v čekárně u doktora :).

Benzín jsme brali za $42.50. Na oběd jsme se zastavili ve fastfoodu Jack in the Box ($21.73) v arizonském městě Page, kde jsme v létě 2008 dvě noci bydleli.

Horseshoe Bend

Tři míle odtamtud je tzv. Horseshoe Bend, kde řeka Colorado River vytváří obrat ve tvaru podkovy. Znamenalo to ale zdolat cca kilometr tam i zpátky v červené zemině pískové konzistence. U auta nám pak indián nabízel lapače snů.

Na to, že to celé je v zásadě poušť, bylo dost vlhko. Mraky byly nízko, typická červená půda byla blátivá. Projížděli jsme neuspořádanými indiánskými vesničkami, kde ale mustang byl maximálně vůz od Fordu a tee-pee nahradily mobilheimy. Projížděli jsme oblastí Navahů a Hopiů.

Dále jsme pokračovali podél náběhu na Grand Canyon, směrem na město Albuquerque (albykerký) v Novém Mexiku. Do tohoto státu jsme dorazili kousek po páté odpoledne a v 17:40 jsme najeli na Interstate I-40 East. V plánu máme 17:55, ale nabrali jsme přes hodinu zpoždění, takže brácha nahnal nějakých 90 minut.

Ještě před tím jsme v Arizoně projížděli oblast, kde bylo oproti jiným částem středozápadu dost sněhu. Kolem nás sice nebyly žádné kopce či hory, ale přesto jsme byli více než dva kilometry nad mořem. Tou dobou také začalo mrholit a přestalo až na Interstate.

Kamioňáci v USA jsou při předjíždění snad ještě větší idioti, než u nás. Dále zdržují oblasti označené jako "safety corridor", kde jsou případně pokuty dvojnásobné. To ostatně platí i při práci na silnici, pracuje-li se.

Vzbudil jsem se, když už jsme byli v Albuquerque a právě jsme projížděli kolem vzdálených barevně nasvícených mrakodrapů.

Složitě jsme dojeli na letiště, kde má pobočku půjčovna aut National Car Rental. Tam jsem se zapsal jako druhý řidič.

Stavili jsme se na záchod a koupili si tam Slim Jima ($3.75). Pokračovali jsme do Walmartu, doplnit zásoby ($22.64). Pak jsme vyrazili na plánované ubytování. Kousek za Albuquerque, kde byla kupodivu hromada sněhu, jsem převzal kormidlo.

Povedlo se mi pořádně vycucnout nádrž a benzín jsme brali dost na poslední chvíli. Bráchovu debetní kartu požrala až asi čtvrtá pumpa. Shell debetky nebere vůbec, takže u něj můžeme tankovat jen za hotové. U první Shellky, kterou jsme tu zkoušeli, foukal neskutečný vítr. U první benzínky se nám povedlo nabrat jen za $10.00, u další jsme brali za $41.50.

Do Tucumcari k motelu The Historic Route 66 Motel jsme dojeli kousek před půlnoci. Kupodivu na recepci ještě někdo byl a měli poslední volný pokoj. S wi-fi a snídaní v ceně za $47.46 je to jedno z nejvýhodnějších ubytování, co jsme měli.

Spát jsme šli v půl jedné.

Podstránky