USA.QeX.cz

Letenky

28. 11. 2007

Když se Milka svěřila, že jí máma můj nápad vyrazit v létě opět do USA přeci jen odkývala, bylo mi jasné, že mě letos žádné listování katalogem cestovních kanceláří nečeká. Důvodů pro tento výlet je hned několik. Kurs CZK-USD je stále příznivější, škola a s ní spojené prázdniny se chýlí ke konci, na výpis z účtu je pěkný pohled a již budeme dost staří na půjčení auta bez dalších poplatků (tedy krom mě, pětadvacetiny mě čekají v první polovině pobytu).

Již včera jsem začal listovat internetovými online rezervační systémy, z čehož jsem pochopil, že u nás se používá především Letuška (rezervační systém Amadeus) a Královna. Začalo tedy nekonečné porovnávání nabídek jednotlivých leteckých společností, posouvání data příletu a data odletu tak, aby se vychytala nejlevnější varianta (jelikož třeba u Lufthansy je rozdíl mezi 30.6. a 1.7. až 3 000 Kč na osobu). Milka řekla, že by ráda zase letěla Jumbem, což mi značně usnadnilo práci, protože Boeing 747 má z EU-USA linek ve své letce pouze British Airways, Lufthansa, Air France a KLM. Air France po loňské zkušenosti ne-e, British Airways stále stávkují, mají „přehnané“ bezpečnostní předpisy a tak jsem začal opatrně pokukovat po Lufthanse, vědom si toho, kdo měl vždycky nejdražší letenky.

Se zatajeným dechem jsem v rezervačním systému Lufthansy objevil, že je možné do jedné rezervace nacpat přílet na Newark (EWR) a odlet z JFK, jedno mezipřistání ve Frankfurtu cestou tam a v Mnichově cestou zpět a z letadel jak B747-400, tak A340-600 a dokonce ještě nějaké to turbovrtulové z přestupu na návrat do Prahy – v nabídce bylo ATR-72, které používají i České aerolinie. Turbovrtulovým jsem totiž vždycky chtěl letět, hrozně mě zajímalo, jak to asi vypadá, funguje a tak. O to větší bylo mé zklamání, když jsem zjistil, že mimo sezónu stojí letenka pro dvě osoby 40 434 Kč a v červenci dokonce necelých 46 000 Kč. Nejlevnější let, který jsem našel, byl kupodivu přímý let ČSA za 32 316 Kč.

Limit odletu jsem stanovil na 28. června - 6. července, přílet pak 16. - 21. srpna. První datum bylo ovlivněno zkouškami, druhé datum pak strejdovými narozeninami a přípravami na návštěvy různých posvícení v ČR. Dalším kritériem byl B747 a zbytek již jen bonusy.

Bohužel web Letušky nemá v základním zobrazení typ letadla, takže mi obrovským pomocníkem byla webová aplikace Flight Stats (www.flightstats.com/), která obsahovala všechny důležité informace o každém letu. Nejedná se o archiv ale o aktuální informace, nicméně počítám, že letadla na pravidelných linkách budou v daných typech létat i za půl roku.

Když jsem ulehal, říkal jsem si, že jestli Milka (vzhledem ke zkouškovému období) povolí odlet koncem června, udělám si první radost a těch 41 zaplatím. Milce jsem totiž slíbil, že obě letenky platím já.

29. 11. 2007

Po probuzení jsem opět nahodil webový prohlížeč a jal se znovu prozkoumávat lety z Prahy do New Yorku. Opravdu super je, že jako destinaci stačí zadat „NYC“ a jsou vyhledávány jak lety do Newarku, tak na JFK. V mezičase jsem ještě poslal mail příbuzným do USA, že jsme se konečně rozhoupali a jelikož nechci být samozvaným, jestli bychom k nim v létě mohli přiletět na pár týdnů – ačkoliv jsem byl od tety i strejdy několikrát ujišťován, že mě vždycky rádi uvidí (což ostatně zopakovali i tentokrát).

Chtěl jsem konzultovat odlet a přílet s Milkou, která už od sedmi seděla ve škole na kombu čtyř po sobě jdoucích přednášek. Samozřejmě, že jako každý předčasně vzbuzený člověk neměla na podobné věci náladu, takže akorát souhlasila s tím, že odlet smí být někdy koncem června. To byl pokyn k již finálnímu hledání konkrétní nabídky v rozmezí odletu 28. - 30.6., což se dalo sehnat již za rozumné peníze. Samozřejmě jsem se opět vrátil k Lufthanse, ale přeci jen mi nedalo, že rozdíl mezi touto letenkou a ČSA je téměř deset tisíc. Proto jsem se rozhodl ještě hledat dál. Na stránkách Letušky jsem hledal především přes odkaz „Cena včetně poplatků“, což bylo pro mě o mnoho přehlednější, než klasické vyhledávání. Založil jsem v Calcu soubor, kam jsem postupně vypisoval všechny lety, které jsem našel a k nim dohledával obsluhující letadla. Od každé letové společnosti jsem vyhledal jejich nejlevnější spoj a napsal k nim plusy a mínusy. Vypracoval jsem si seznam letů a k nim přidruženým letadlům, abych měl okamžitě přehled o tom, čím by se mělo letět.

Po nějaké době jsem ještě se zatajenějším dechem zjistil, že pokud vyměním Newark za JFK, což se nebude moc líbit tetě, dokážu za tentýž let, operovaný taktéž Lufthansou, ale pod taktovkou United Airlines, pořídit o 10 000 levněji, což je ve finále ještě o 1 500 levnější, než loni (kdy jsme oba spadali do kategorie „Mládežník“). Hlavní nevýhodou bylo obrovské čekání ve Frankfurtu (5h 50m) a i zpět v Mnichově (3h 30m).

Když už jsem byl rozhodnutý rezervovat let než půjdu do práce na diskusi o dalším vývoji připravované fotogalerie, najednou jsem let nemohl dohledat. Hledal jsem asi čtvrt hodiny, než byl opravdu nejvyšší čas vyrazit.

Rezervace
Rezervace

V práci jsem měl chvíli čas a tak jsem opět nahodil Letušku a jal se hledat dál. Po mnoha minutách trochu nervózního prolétávání mezi cenami, lety a destinacemi jsem konečně objevil let, který obsahoval kombinaci B747, A340 a ATR. Bylo to velmi podobné tomu, co jsem našel dopoledne, ale se zásadním rozdílem – oproti původnímu obrovskému času na přestup ve Frankfurtu bylo v tomto plánu na přestup 1h 45m, což je o báječné čtyři hodiny méně. Ještě jsem se dvakrát přesvědčil, že ony lety jsou na FlightStats opravdu evidovány s danými letadly a poté vyplnil objednávkový formulář, ještě jednou se nervózně vrátil o krok zpět a pak finálně vyplnil objednávkový formulář. S jeho odesláním jsem počkal, než Milka dořeší příjemné pracovní záležitosti (výše odměny :) a poté, co na to koukla (můj blažený výraz byl podle všeho až příliš zjevný) a řekla že tak teda jo, no, s odlehčením jsem kliknul na červené tlačítko „Pokračovat“.

Shodou okolností se tou dobou objevila online teta s tím, že dostala můj mail a že „everything sounds great“. Dodala, že „and you guys are more than welcome“. Takže to vypadá, že jsem to nejen já kdo je spokojen s vývojem událostí.

Od rezervačního systému jsem obdržel kód registrace a informační mail, který mě nejen upozornil, že je nutné zítra letenky zaplatit, jinak bude rezervace zrušena.


Informační e-mail také obsahoval odkaz na webovou aplikaci www.checkmytrip.com, kde jsem zjistil plno zajímavých informací:

  • Z Prahy odlétáme v neděli 29.6.2008 Lufthansou krátce po druhé odpolední z Terminálu 2. Let do Frankfurtu letadlem Airbus A321 potrvá 1h 10m. Během letu dostaneme občerstvení a přistaneme u terminálu 1.
  • Do New Yorku odlétáme taktéž z terminálu 1, takže máme přes sto minut na brouzdání bezcelním prostorem. Tentokráte ale poletíme již s United Airlines, ačkoliv ve skutečnosti půjde o Lufthansa Cityline, a ponese nás Boeing 747-400. Během letu bychom měli dostat jídlo a na JFK terminal 1 přistaneme po půl sedmé p.m.
  • Z JFK odlétáme 17. 8. 2008 v 17:40 z terminálu 1. Na zpáteční cestě budeme přesedat v Mnichově, kam se dostaneme letadlem Lufthansím Airbusem A340-600. Během letu dostaneme jídlo a sedíme v poslední řade vpravo.
  • V Mnichově budeme mít 3h 10m na přestup, opět odlétáme z téhož terminálu 2. V Praze náš turbovrtulový De Havilland DHC-8 400 Series dosedneme po poledni a odrolujeme k terminálu 2.

30. 11. 2007

Protože daná cena pravděpodobně platí pouze do konce listopadu, byl jsem nucen letenky zaplatit hned druhý den.

Kvůli vhodné poloze vůči škole jsem vybral pobočku Letušky v Dejvicích. Na Vítězném náměstí jsem zaplul do banky a z účtu vybral 30 000,-. Obavy z podpisového vzoru se potvrdily, neboť jsem při zakládání účtu použil jiný podpis, než který jsem očekával, což zde vedlo k několika marným pokusům a podpisový vzor byl uznán teprve po malé nápovědě.

Obohacen o tuto sumou v peněžence jsem se vydal na několik set metrů dlouhou výpravu do hlavní kanceláře společnosti Asiana ve Velflíkově ulici číslo 8.

Samotné vyřízení letenky už šlo ráz na ráz; vyřizoval Petr Srovnal, DiS.

21. 2. 2008 - LOC

Během Vánoc u nás byla teta se sestřenkou a během té doby se tak nějak brácha (LOC) rozhoupal, že by tentokrát navštívil USA s námi. Se školou i bankovním účtem je na tom stejně jako já a tak nemá moc důvodů zůstávat přes léto v ČR.

Vízum sice LOC ráno na ambasádě USA zvládl (přišel moc brzo, spousta lidí, odložil věci a prošel rámy, odevzdal 2x dokumenty), ale ještě bylo nutné obstarat letenky. Toho jsem se ujal já, jelikož jsem s tím už měl značné zkušenosti. Šel jsem rovnou na Letušku a zadal tradiční údaje PRG-JFK. Vyjelo několik letů, které byly v globálu tak o 1500 dražší, než naše kupované koncem listopadu.

Začal jsem hledat, jestli není možnost připojit se k nám na jeden směr nebo alespoň na jeden zaoceánský let. Našel jsem let, kdy bychom do USA letěli spolu. Byl o necelé 2000 Kč dražší, což nebylo úplně ideální. Ostatní lety jsem hledal podle toho, aby tak nějak seděly časy příletu do USA a odletu z USA, abychom nenutili příbuzné jezdit na letiště dvakrát.

Ještě mě napadlo zkusit naroubovat bráchu na naše lety. Zavolal jsem tak na informace Letušky a zajímal se především o cenu. Paní na druhém konci mi řekla, že najít tytéž spoje by to neměl být problém a požádala mě o jméno a datum. Pak chvíli něco bušila do počítače a dostávala nejspíše nějaké neodpovídající údaje, neboť se let jevil jako neobsazený, ale systém jí nedovoloval se k letu dostat. Nakonec se ale podařilo a paní mi oznámila cenu, která nebyla zrovna ideální, něco málo kolem 19 000 Kč. Poděkoval jsem paní a opět se ponořil do internetového rezervačního systému.

Po chvíli jsem měl finálním výsledky a tak jsem se s bráchou spojil přes Skype, protože měla následovat chvíle meditování a vybrání vítěze. LOC prohlásil, že ho láká přímý let a tak jsme se nakonec dohodli na letu do USA přes kanadské Toronto a zpět přímo, od ČSA.

Odlet z ČR i z USA bude pouze o hodinu a půl, z čehož se dá ještě leccos vytěžit. Například ho do Ruzyně můžu hodit autem a na tu chvíli nechat případné kufry v úschovně. Následná naše cesta MHD by už byla v pohodě.

Zaplacené byly 11. 3., Jaroslavu Černovskému z Asiany odevzdal 16 137 Kč.

4. 5. 2008 - Nákup letenek do Denveru

Protože jsem tak nějak zjistil, že tvorba detailnějšího programu na Západní pobřeží USA se neobejde bez letenek do Denveru, začal jsem pátrat. Jako místo odletu bylo stanoveno letiště v Philadelphii nebo v Newarku (teta navrhla Philu jako možnou alternativu s levnějšími lety), odlet byl stanoven na pondělí 7. 7. 2008.

Po několika desítkách minut a zkoušení různých rezervačních systémů, které najdou „cheapest air ticekts“, jako například www.kayak.com/ a další, jsem zjistil, že nejvýhodněji to vyjde na úterý 8. 7. 2008 z Philadelphie s leteckou společností Frontier Airlines a odletem v 8:00 a.m. Uvedená cena byla $151.00 což bylo polovina toho, co jsem předpokládal dle předběžných průzkumů prováděných začátkem roku. Pravda, raději bych v pondělí ráno, ale žádné takové lety jsem nenašel (do $200.00 na osobu) a AirTran odlétal sice v pondělí, ale odpoledne a za $187.00 na osobu. Ten rozdíl finanční byl dost velký a rozdíl časový dost malý, protože to by bylo tak přiletět do Denveru a ubytovat se, nebo dát hned první den overnight.

Zvolený let sice bude znamenat, že se bude muset vstávat v pět, protože dle Google Maps trvá cesta na letiště přibližně 1h 30m, ale zase je to přímý let (což pro mě osobně není úplně žádoucí protože nejlepší část letu je start a přistání, na druhou stranu ale tady honíme čas a dvě hodiny čekání v Atlantě, přes kterou by se nejspíše letělo, pro nás znamená slušný kus cesty) a do Denveru dorazíme v 10:15 a.m. Bude tak dost času na to najít auto, projet město a  vyrazit na sever.

Po poradě s Milkou, které to v podstatě bylo jedno, a s tetou, které to bylo také jedno, protože při nejhorším deleguje odvoz na strejdu, když se jí nebude chtít vstávat, jsem vyplnil online formulář včetně míst k sezení (já u okýnka, ostatní nezáleží) a údajů své kreditní karty VISA od ČSOB a letenky v 18:50 objednal. Celková částka byla 452,07 USD za 3 dospělé osoby.

Stránka se načítala docela dlouho, určitě přes 10 sekund (což není obvyklé). Když se objevila další stránka s tím, že záležitost se vyřizuje, než jsem zaostřil na text, rozsvítil se displej mého mobilního telefonu příchozí textovou zprávou. Odesílatelem byla ČSOB s tím, že byla provedena autorizace transakce platbní kartou (PK) na 1,00 CZK a hned přišla další textovka, že byla provedena autorizace transakce PK na 7415,30 Kč. Pro tři osoby na takovou vzdálenost je to až skoro neuvěřitelná částka.

Vydal jsem se hned na Frontierskou obdobu „Check My Trip“ rezervačního systému Amadeus, nazvané „Sabre® Virtually There®“. Tam jsem se dozvěděl, že se bude jednat o let F9 0447 letounem Airbus A319, což jsem věděl už při objednávání, ale nevěděl jsem, že budeme sedět na sedadlech 21F, 21E a 21D. Podle schémat A319 je to předposlední či poslední řada napravo.

8. května 2008 mi bylo z účtu strženo 3x 2 489,85 Kč, což v součtu dává 7469,55 Kč (o 54,25 více), nicméně 7415,30 Kč zůstalo i nadále blokovaných. To jsem zvědav...

Podstránky