USA.QeX.cz

Phila

Ráno jsme vstali kolem osmé, sedli do auta a vyrazili do Philadelphie, vrátit auto. Nabrali jsme beznín za $3.00, pak pro jistotu ještě za $5.00, i když jsme měli vcelku naspěch.

Zase jsme vykrváceli na mýtném, kdy jsme jednou platili za dálnici a pouze o několik minut později za most.

Před Philou se dělala kolona, ale naštěstí to docela jelo. Měli jsme auto vrátit do 10:47 a byli jsme tam kolem půl. Našli jsme to kupodivu dost snadno, dojeli jsme k nádraží Amtraku a pak už zahlédli cedule. Všechny drop-off lokace různých společností byly ve stejných patrových garážích, tak jsme tam zajeli a objeli si kolo, protože National jsme přehlédli.

Tak sbohem a díky!
Tak sbohem a díky!

Zaparkovali jsme, na tachometru svítilo neuvěřitelné číslo 34956 ujetých mil (ještě před necelým měsícem tam bylo 23387 ;-). Rozloučili se s věrným a naprosto spolehlivým americkým společníkem a vyrazili s doklady do kanceláře. Tu jsme našli o patro výše ve vestibulu nádraží. Přišli jsme k pánovi za přepážkou, předali mu papíry a rozpadlé klíče. On na to kouknul, zahodil odpadlý plastový přívěšek a začal bušit do počítače. Pak se nás zeptal, jestli bylo všechno OK a my že bylo. Zeptal se nás na platbu a my potvrdili, že těch zbylých $800.00 má strhnout z bráchovy karty. Dostali jsme účet a pán se s námi rozloučil. Dost jsme čuměli, ani nechtěl vědět, kolik jsme najeli ani neviděl auto, nic. Hustý, spokojenost zákazníka nadevše. Je fakt, že jsme měli LDW, takže kdybychom vrátili hromadu šrotu, měli bychom to "v ceně", ale stejně...

Pak jsme si došli na záchod a našli vchod do metra. Za $5.80 jsme po dlouhém rozmýšlení pořídili v automatu čtyři tokeny (žetony pro průchod turnikety), jeden zůstane na památku.

Stanice byla řešena tak, že nástupiště uprostřed obsluhovalo metro, nástupiště na krajích podzemní tramvaje. Tramvaje jezdily stále, ale na metro jsme si museli počkat.

Jeli jsme několik minut až k pár ulic od řeky Delaware, kam jsme se vydali nejdřív. Opět jsme došli k pomníku Irů prchajících před hladomorem a vyfotili si most i bitevní křížník. Cestou zpátky po Chestnut St. jsme minuli první banku a u Independence Hall čekali na bráchu, až si pořídí hot dog a colu.

Hledali jsme, kde si máme vyzvednout vstupenky na prohlídku Independence Hall a po chvíli jsme zjistili, že je to visitor center není pouze ke zvonu, ale pro celou oblast.

Po chvíli hledání u přepážky jsem obdržel tři vstupneky na druhou hodinu, prošli jsme Independence Visitor Center a šli hledat něco k jídlu. Já s bráchou jsme zakotvili na dva donuty (každý) u Dunkin' Donuts, Milka šla do Burger Kingu naproti parkovišti, kde jsme před dvěma lety parkovali. My jsme pak za Milkou dorazili a dali si dva Whoppery Jr. Poté jsme se vydali zpět, brácha se šel podívat na Liberty Bell a já s Milkou jsme šli do parku.

Když bylo na čase, prošli jsme kontrolou zavazadel (mé nadité kapsy nikoho nezajímaly ;-) Postavili jsme do fronty a byli jsme první z naší skupiny.

Ve dvě hodiny se rozezněl zvon na Independence Hall a po asi dvaceti vteřinách, co zvon utichl, se nás chopili průvodci. Tomu našemu bylo fakt špatně rozumět a protože do prvotního výkladu v místnosti plné židlí brečela mimina, prakticky nevíme, o čem tam povídal.

Prošli jsme historické místnosti, které byly už o něco zajímavější. Ještě jsme se podívali do budovy senátu a pak nastal čas na návrat.

Při čekání na strejdu jsme se i my byli podívat na Liberty Bell, opět mé nadité kapsy nikoho nezajímaly, pouze můj miniaturní "camera bag", což bylo směšné. Udělali jsme pár fotek zvonu a vyšli ven.

Zbylý čas jsme strávili v shopu, kde jsme nakoupili fůru historie, dohromady za nějakých $80.00 :)

Strejda přijel tam, kam jsme předpokládali, takže boarding do jeho bílé Toyoty Rav 4 byl rychlý. Pomocí Vaškova TomToma jsme projeli Philu, zastavili se v Liquor Store a dorazili do Toms River na vynikající večeři.

Večer Milka řešila zavazadla, potom jsem si vychutnal Futuramu a South Park na Comedy Central a zalehli jsme.

Podstránky