USA.QeX.cz

Řidičák

Abych měl za sebou další z příjemných povinností před odletem, rozhodl jsem se tento den vyřídit mezinárodní řidičský průkaz.

Dopravní inspektorát v Praze

Vydal jsem se tedy do Jungmannovy ulice. Budovu, ve které také sídlí Magistrát Hlavního města Prahy jsem našel poměrně snadno a nenechal jsem se zmýlit tím, že dopravní inspektorát má vlastní vchod nalevo od vchodu hlavního.

Dle instrukcí Milky jsem se hned vydal k přístroji vydávající pořadová čísla a chvíli dumal, kterou část dotykového displeje stisknout. Chtěl jsem se zeptat paní na informacích, která ale vedla dlouhý telefonní rozhovor a tak jsem se po chvíli beznaději rozhodl přečíst návod umístěný na papíře nad přístrojem. Nerad čtu víc jak tři řádky a tak jsem až doteď papír ostentativně ignoroval. Na papíře stálo, že kdo chce žádat mj. o mezinárodní řidičský průkaz, má zmáčknout volbu „podání žádosti (všechny úkony)“. Tak jsem to udělal a vylezl

papírek s číslem 140

a časem 8:55:56. Tou dobou se odbavovala čísla kolem 115 a tak jsem se vydal vyplnit formulář.

Formuláře jsem nikde neviděl a paní na informacích stále telefonovala. Když po několika minutách zavěsila, paní stojící přede mnou zažádala o formulář na vydání řidičského průkazu (nepřekládat!) a pak přišla řada na mě. Dostal jsem jeden výtisk

Žádosti o vydání mezinárodního řidičského průkazu

s dotazem, zda mi bude stačit jeden. Obratně jsem odpověděl že si kdyžtak zajdu pro nový a odebral se k nejbližšímu volnému pultíku, kterých je na zdi několik.

První část jsem tak nějak zvládl zpaměti, ze států, které hodlám navštívit, jsem vypsal USA, ale pak mě napadla ještě Kanada a Mexiko, tak jsem je tam vrazil všechny. Na druhou část jsem ale byl krátký, protože po mě chtěli údaje z řidičského průkazu. Ale žádné špeky – typicky číslo, den a úřad vydání (tyjo, už ho mám docela dlouho...). Do úřadu jsem napsal PRAHA, ale pak jsem si nebyl jist a ze zadní strany řidičáku z popisků zjistil, že jej vydal „Magistrát Hl. m. Prahy“. Tak jsem tam jak dement napsal „MAG. HL. M. PRAHA“ :)

V pokladně na konci řady přepážek jsem zaplatil 50 Kč správní poplatek (ačkoliv se má prý platit až na vyzvání úřednice za přepážkou) a dostal dva A5-kové papíry coby

potvrzení o zaplacení

. Poděkoval jsem a vydal se pryč, ať sezením nestrávím mládí.

Došel jsem na nedaleké Václavské náměstí, podívat se, jak ve spodní části náměstí chybí dům a skutečně tam chyběl. Zajímavé. Pak jsem se vydal do Tesca pro něco k pití a opět to vyhrála Poděbradka Citrus Mix za 12 Kč (hm, ve škole ji kupuju za 18...). Takto „loaded“ jsem se vydal zpět na dopravní inspektorát, kde se čísla hnula k číslu 130.

Interiér inspektorátu

Usedl jsem a i když jsem si pohrával s myšlenkou vytáhnout notebook a začít pracovat či alespoň datlovat deník, nakonec vyhrálo svědomí a vytáhl jsem vytištěné přednášky na poslední chybějící zkoušku z Prognostických metod. Docela to dávalo smysl, ale nemohl jsem přestat sledovat, které číslo jde právě na řadu. Několikrát se v „mojí“ časové řadě přeskakovalo, takže poslední desítka docela odsýpala.

U čísla 139 jsem složil přednášky a začal vyndávat vše nutné. A že toho nebylo málo: žádost, dvě potvzení o zaplacení poplatku, občanka, řidičák, fotka. Než jsem to všechno vypakoval, zazvonilo číslo 140 a já vystartoval. Prý mám jít k přepážce 45. Přeletěl jsem zrakem všechna čísla, ale končilo to 44. Na signalizačním zařízení svítila šipka doprava, tak jsem zvýšenou rychlostí zahnul za roh a málem neubrzdil své nastolené tempo. Přepážka 45 totiž byla hned úplně první.

U tohoto okénka...

Usadil jsem se a předložil všechno co jsem měl. Bylo 9:40. Paní ještě něco řešila s kolegyní, jejíž klient po šedesátce má od lékaře předepsány brýle a paní nevěděla co s tím nebo tam byl ještě další problém, nevím a je to dost nepodstatné. Asi po třech až čtyřech minutách se paní konečně začala věnovat mému mezinárodnímu řidičáku. Řekla, že do USA a Kanady tedy dostanu MŘP s platností do celého světa na dobu 1 rok. Pak datlovala údaje do počítače a rukou napsala mé nacionále do samotného řidičáku. Pomocí oboustranné samolepky nalepila fotku a umístila všechna nutná razítka. Pak mi řidičák předala, že mám zkontrolovat údaje a podepsat na příslušných místech. Pak jsem ještě podepsal v takové „knize“ (jak na poště) že mi řidičák předala, uklidil jsem ty spousty věcí co mi zbyly, poděkoval a radostně odešel do práce, vytvářet hodnoty.

USA.QeX.cz

Řidičák

Podstránky

Sousední stránky