USA.QeX.cz

Odlet

Ráno jsme dobalili duffel bag, který ale měl 7 liber přes limit. Vyndali jsme pití, polštářek a butcher block a váha ukázala 44 liber. Dali jsme polštářek do carry on a pití do batohů, třeba to projde.

Naskládali jsme zavazadla do auta (kupodivu se to tam všechno vešlo) a vyrazili jsme. První zastávkou bylo 7 Eleven pro tetino tradiční ranní ice coffee. Pak jsme jeli zpět, protože si strejda zapomněl doma telefon.

Opouštíme Toms River

Protože jsme měli podle všecho dost času, zvolil strejda "scenic route" po Route 9. Projížděli jsme židovskou čtvrtí a vůbec místy, která jsem viděl poprvé. Když jsme míjeli Garden State Parkway, poznali jsme, že scenic route byla dobrá volba, protože provoz do puntíku plnil název dálnice - Parkway.

New York City

Zde odpočívá WTC
Zde odpočívá WTC

Po Driscoll Bridge, tentokrát v krajích pruzích, jsme se dostali na Staten Island. Projeli jsme kolem hald bývalé skládky Fresh Kills Landfill, kam byly odvezeny trosky z WTC. Poté strejda na naše přání zahnul do Brooklynu, protože před dvěmi lety to byl obrovský zážitek. Teta nutně potřebovala na záchod, tak jsme chvíli bloudili a hledali nějaké restrooms. Nejbližší benzinka byla zavřená, ale naštěstí si teta všimla domečku s panáčkem a panenkou v parku, kde právě probíhal jakýsi baseballový zápas.

Poté jsme vyrazili dál po Brooklynu. Silnice nás zavedla až k East River z Brooklynské strany, takže jsme měli krásný výhled na Sochu svobody i Lower Manhattan. Podjeli jsme Brooklyn Bridge i Manhattan Bridge a pokračovali podél East River dále na sever a severozápad. Doufám, že ty fotky vyjdou nějak rozumně, byla to opravdu bomba. Empire State Building je z této strany v podstatě nekrytý dalšími mrakodrapy, takže vyniká jeho výška.

JFK Intl. Airport, Terminál 4

AirTrain uvnitř
AirTrain uvnitř
Stanice AirTrain
Stanice AirTrain
Letiště JFK
Letiště JFK
JFK Terminal 1, odlety
JFK Terminal 1, odlety
A330 a Manhattan
A330 a Manhattan
Naše posádka
Naše posádka

Po chvíli se již začaly objevovat ukazatele na JFK Airport, ke kterému jsme dorazili netradičně ze severu. Dojeli jsme na Terminál 4, u kterého si strejda vyzvedl parkovací lístek. Vyložili jsme všechny kufry a naložili je na dva vozíky, které jsme tím zaplnili.

Bráchovy kufry jsme nechali zabalit ($7.00 za malý a $9.00 za velký, bráchovi zbylo $5.00), neboť už něco pamatují a zipy vypadaly už dost unaveně. Pak jsme se jali hledat přepážky, u kterých se má brácha odbavovat. Odbavil se v pohodě, podle všeho tetina váha ukazuje správně. Pak své kufry naložil zpět na vozík a odvezl na Baggage Drop, to prý kvůli bezpečnosti.

Přečetl jsem si, že rentgenové zařízení na check-in zavazadla zničí všechny nevyvolané filmy a hned jsem si vzpomněl na podvodní foťák na jedno použití, který jsme zabalili do kufru. První tip na modrý kufr nevyšel, Milka ho našla v černém.

Teta se zeptala, jestli je možné zvážit naše kufry na volných přepážkách, protože váhy byly aktivní, a nebyl s tím žádný problém. Všechna naše zavazadla byla do 50 liber, duffel bag měl dostatečnou rezervu, abychom do něj dali i ty dvě coly. To se mi docela ulevilo.

Zajistili jsme všechny důležité zámky plastovými pásky a vydali se na security. Fronta byla docela slušná a už se blížila doba, kdy bychom se měli přesunout na svůj terminál, tak jsme se rozloučili s bráchou a vydali se na Air Train.

Cestou jsme se na terminálu 4 zastavili v pár obchůdkách, kde třeba prodávali Star plyšáka za $8.99. Tučňáka pro Jessicu ale neměli, takže žádný nákup se nekonal.

JFK Intl. Airport, Air Train

Nebylo možné sjet rovnou do 2. patra, museli jsme do 4. a jiným výtahem do druhého. Air Train, který jezdí bez řidiče, má krátké intervaly, tak jsme ani dlouho nečekali. Byli jsme ve druhém vagónu, takže jsme koukali dozadu (v prvním vagónu se kouká dopředu). Vystupovali jsme druhou stanici, tou první byly terminály 2+3.

JFK Intl. Airport, Terminál 1

Zasekli jsme se u výtahu, ve kterém stále přijížděli lidé s kuframa, ale nevystupovali. Tak jsem použil druhý a za krátko přijeli ostatní tím prvním. Došli jsme na přepážku, kde jsme odevzdali zavazadla, dostli na ně tagy a opět si je vzali. Dostli jsme obě palubní vstupenky. Dostali jsme nějaká podivná místa, při objednání letenek jsem na své jméno pro všechny lety jasně uvedl rezervaci místa u okýnka, na let do Prahy sedíme dokonce ob místo. Zavazadla jsme odevzdali a vyjeli nahoru do food courtu, kde jsme mimochodem poseděli i posledně, i když na opačné straně.

Po chvíli jsme se vydali na obhlídku nákupních možností, ale v terminálu 1 bylo všechno v bezcelní zóně. V přízemí, kde jsou přílety, byl jenom takový větší stánek, kde si Milka vyhlédla pohled sochy svobody s vlajkou a teta jí těch $0.81 zaplatila (už nemáme žádnou hotovost).

Vrátili jsme se nahoru a sedli si na lavičku. Zbývalo nějakých 30 minut do plánovaného projití security, ale tak nějak jsme už neměli co dělat, tak jsme vyrazili. U vchodu do čekací zóny jsme se rozloučili s tetou a se strejdou, předložili doklady ke kontrole a došli až k rentgenům.

JFK Intl. Airport, bezcelní zóna

Nelíbila se jim změť drátů v batohu a obrovský štos brožur a dalších papírů v carry-on, takže obě byly hand-searched. Jinak v pohodě, brali to docela sportovně :) Ještě jsem se ujistil, že opravdu vadí to, že je to takový štos papírů, abych na to případnou další kontrolu upozornil.

Prošli jsme bez problémů, naposledy zamávali tetě a vyrazili ke gate. Prošli jsme ještě pár obchůdků, udělali několik fotek a posadili se k letu do Frankfurtu, neboť u našeho do Mnichova nebyla volná ani jedna ze čtyř zásuvek v "Charging Station".

Zkusili jsme Wi-Fi, ale ani jeden z desítky routerů nebyl public. Nevadí. Po chvíli se lidi začali zvedat. Nejprve jsem se šel napít, pak šla Milka na záchod a než se vrátila, už tam skoro nikdo nezbyl a když jsme procházeli kolem přepážky, na světelné tabuli blikalo "Last Call".

Lufthansa A340

Náš Airbus A340
Náš Airbus A340
Airbus A340 uvnitř
Airbus A340 uvnitř

Prodrali jsme se až na ocas do předposlední řady na prostředí trojsedačku (A340-600 je 2+4+2, vzadu 2+3+2). Milka se obávala, kdo bude sedět vedle ní jako ten Bloody Marry Guy na letu do NYC. V mezičase jsme zkoumali entertainment system, který se chlubil dotykovým displejem. Naše letadlo mělo registraci D-AIHT a bylo dodáno 30. dubna 2008.

S údivem jsme zjistili, že se v nabídce filmů nachází Horton, Kung-Fu Panda, Asterix, Disneyovky, stavba nějakého architektonického skvostu v Galicii, kde ani jeden kus není stejný, a plno dalšího. Wow!

Pak se zavřely dveře a my zjistili, že poslední dvě řady jsou z velké části neobsazené. Vedle nás tedy nikdo neseděl.

Asi hodinu jsme stáli na čekačce.

Během startu jsem koutkem oka zahlédl letadlo se zlatým nápisem Emirates, který svou velikostí nemohlo být nic jiného než A380. Bohužel jsem nestlihl zaregistrovat počet motorů (stál u terminálu 4 a brácha má pěkné fotky). Nicméně na obzoru byly vidět mrakodrapy na Manhattanu.

Vzletěli jsme. Největší část letu jsme se věnovali entertainment systému, který byl opravdu prvotřídní. Trochu nás znervózňoval žid ve věku cca 25 let, sedící přes uličku. Přeci jen židovské modlitby atd. nejsou pro nás moc obvyklé...

K jídlu jsme měli krevety a colu s ledem a citronem. Zaujalo mě, když dva mladíci sedící nedaleko vytáhli konzole PSP a hráli nějakou RPG hru. Tušení mě nezklamalo, hráli spolu přes Wi-Fi, což je samozřejmě stejné, jako volat za letu z mobilu. Nikoho to ale moc nezajímalo.

Přistání v Mnichově bylo tiché.

Mnichov

Letiště Mnichov
Letiště Mnichov
Smoking Zone
Smoking Zone
de Havilland Dash 8
de Havilland Dash 8
Dash 8 uvnitř
Dash 8 uvnitř

Letiště Mnichov, přechod, kontrola a security, pasovka, obchůdky, čekání. Fascinovala mě kuřárna, což byla takové větší prosklenná telefonní budka. Nedaleko byl displej, na kterém běžel nějaký interní letištní program plný šotů.

Měli jsme ještě spoustu času, ale na letišti už nebylo co dělat. Tak jsme došli ke gate, Milka se natáhla na sedačky a dřímala, já jsem na notebooku dopisoval zážitky a pokoušel se připojit k Wi-Fi.

Když nastal čas, sešli jsme po schodech ke gate. Po chvíli čekání jsme byli na základě palubní vstupenky vpuštěni do letištního autobusu. Ten nás dovezl k vrtulovému Dashi.

Letadlo to bylo vskutku malé, schůdky byly tvořeny dveřmi a dotýkaly se země. Vyšplhali jsme nahoru a koukli do kabiny cestujících. Na každé straně byla dvě sedadla. Usadili jsme se a studovali bezpečnostní pokyny.

Pilot nastartoval nejprve pravý motor (tam kde jsme seděli) a pak levý. Po chvíli jsme se rozjeli, tradičně následovala bezpečnostní instruktáž.

Vzlet, let, občerstvení, Milce cestovala plechovka, přelet kolem Orlíku a tak, přistání v Praze

Praha

Odbavení, zavazadla. Já i Milka jsme měli vlastní vozík, na každém byly dva velké kufry a ještě minimálně jedno zavazadlo. Prostě jeden toho měl tolik, jako toho míváme oba. Brácha mi poslal textovku, že na celnici otevíral kufr a celníka zajímala hlavně elektronika a oblečení. Nic z toho tam naštěstí ve velkém počtu neměl, ale my docela jo. Přijížděli jsme k opuštěné celnici a zrovna v tu dobu vyšel celník a zaměřil svůj pohled na nás.

Už jsme to měli zpečetěné, ale když tu náhle vlezl východem do bezcelní zóny jakýsi stréc, asi ho přestalo bavit čekání a šel se mrknout, kde to vázne. Celník měl rázem jiné starosti a tak jsme proklouzli bez sebemenšího problému. To by mohla být docela dobrá finta :)

Na letiště pro nás přijeli Milky rodiče. Do jejich Passata se všechna zavazadla kupodivu vešla, i když jsme něco měli uvnitř. Cestou jsme samozřejmě konverzovali.

Detaily

Výpis rezervačního systému
Výpis rezervačního systému
  • Doba letu: 8h 10m

Let JFK-PRG

Výpis rezervačního systému
Výpis rezervačního systému
  • Doba letu: 12h 45m

Let JFK-MUC

MUC

  • 3h 10m na transfer mezi gate x a gate y terminálu 2

Let MUC-PRG

Podstránky