USA.QeX.cz

Six Flags Great Adventure

Budík zazvonil v 7:30, abychom měli dost času se na devátou dostat do parku Six Flags Great Adventure. Ještě jsem pro jistotu zkontroloval na internetu otevárací dobu parku a moooc jsem se divil, když jsem zjistil, že otevírá až v 10:30. Řekl jsem to tetě a ona navrhla, že tedy pojedeme nejprve do safari parku, který je hned vedle.

Prosadil jsem odklopení zadních sedadel, protože si vzpomínám, jak jsme se tam mačkali se strejdou. Vyrazili jsme a vyzvedli tetinu kamarádku Patty. Dojeli jsme do 7/11 na ranní kávu a pak zamířili k parku. Nejprve jsme minuli odbočku na safari a jeli přímo do parku. U bran parkoviště ($15.00 za parkoviště, $25.00 za preferred!) jsme poprosili o nasměrování, přičemž jsme byli normálně vpuštěni (musí se použít výjezd z parkoviště), čehož se dá v budoucnosti zneužít.

Napodruhé jsme minuli odbočku a zajeli k vodnímu parku Hurricane Harbor. Opět jsme byli vpuštěni na parkoviště a napotřetí již odbočili správně. Jedno osobní auto mělo stejný problém, ale místo aby ho nechali to celé objet, prostě profičel škvírou mezi zátarasy. Proč nás nenechali udělat totéž? Že by se tam teta se svým SUV nevešla?

Safari

U brány na safari jsme se dozvěděli, že na "Buy 1 Get 1 Free" se safari nevztahuje a že příplatek je $10.00 na osobu. Tak jsme to zaplatili, když už jsme tam byli. Přímo u vjezdu na safari nám bylo osobně připomenuto, že kdo otevře okno nebo poruší nějaký zákaz, bude okamžitě eskortován z parku bez náhrady.

Ránní safari mělo tu výhodu, že bylo poměrně málo aut. Jako obvykle největší oblibu měli pštrosi klovající do stěračů, žirafy a sloni. Kolem ptáků jsme profrčeli, šelmy za plotem se stejně nedali fotit a tak. Další zajímavou atrakcí byli medvědi, hlavně medvídci. Kolem jedné medvědice jich bylo hned pět. Ještě jsme projeli kolem opiček a u paty Kingda Ka zastavili na WC.

Začátek Velkého Dobrodružství od Šesti Vlajek

Dojeli jsme opět k bráně do parku a řekli, že jsme minuli odbočku na Hurricane Harbor. Byli jsme nasměrováni, ale místo otočky z parkoviště jsme to otočili na parkoviště. Na odbočku nebylo vidět a návštěvníci nedostávají žádné potvrzení o zaplacení. Našli jsme parkovací místa kousek od plotu, i když poměrně daleko od vstupu (ono nepreferred je daleko všechno) a vyrazili. Lístky do parku jsme měli koupeny ze safari, takže jsme se rovnou postavili do fronty před bránou.

Za pár minut začali pouštět lidi. Kromě lístku bylo nutné projít "screeningem", všechny věci z kapes se daly do malého plastového boxu, který podával maník skrz rentgen (nebyl žádný rentgen na věci, jenom brána na lidi).

Batman: The Dark Knight

Vydali jsme se doprava, první atrakcí byl nový Batman: The Dark Knight. Čekali jsme zhruba hodinu, během které jsme absolvovali pěknou preshow a těšili se na atrakci. Viděli jsme kolem dost dětí, takže nic brutálního to asi nebude, ale doufali jsme v parádní efekty. Na předposlední otočce ve frontě na vozíky byla obrazovka s kamerou, která sem tam na obličeji nějakého návštěvníka promítla masku Jokera. To bylo velmi působivé.

Nasedli jsme do vozíku s minimálním jištěním a vyrazili do tmy. Udělali jsme šest 180° otáček, projeli dva dropy a už jsme byli zpátky na nástupišti a byl čas opustit atrakci. Maximálním efektem bylo, že se vedle rozsvítil náklaďák s prskajícími elektrickými dráty. Nechápali jsme, oč tu jde, jak něco takového může mít takovou reklami. Restrikce byly 44", ale na atrakci by klíďo mohl Donovan a dokonce i Braydan. "What the fuck was that?!? It was awful!". To by mě ani ve snu nenapadlo, každopádně jsme kvůli tomu ztratili nejlepší hodinu v parku.

Kingda Ka

Chtěli jsme si spravit chuť na Kingda Ka, což ale znamenalo jít prakticky přes celý park. Na atrakci se stálo až ven, což nebylo ani když jsme čekali těch 3,5 hodiny před dvěmi lety. WoW! Skříňky byly ještě než jsme dostali "vstupenky" na atrakci, což předtím nebylo. Po pár minutách čekání si Milka všimla, že fronta nevede až dozadu, ale hned při první příležitosti se stáčí. To bylo pozitivní.

Čekali jsme méně než hodinu. V provozu byly všechny čtyři vláčky, takže to dost odsýpalo. Sedl jsme si s Milkou úplně dozadu, před námi byla Patty s Jonem a pak brácha s tetou. Výstřel do 200 km/h za 3,5 sekundy byl i tentokrát fantastický, ale protože poslední dvě místa jsou v samostatném vagónku, tak jsme jakoby poskakovali po kolejích. Díky místu vzadu jsme byli přes první kopec vymrštěni do následného kolmého pádu s 270° vrutem. Následoval druhý kopec a foto, kde Milka na poslední chvíli zvedla ruce.

El Toro

Teta koupila fotku ze závěrečné kamery a pokračovali jsme na El Toro. Fronta byla tak na půl hodiny. Všude byly cedule, že jakékoliv "bagy" jsou přísně zakázané a že provinilcům nebude umožněn vstup na atrakci, ale foťák jsem naštěstí v pohodě pronesl schován pod tričkem. Před vchodem byly skříňky na dolar, které jsou "nově" instalovány opravdu u každého rollercoasteru, takže se již věci nenechávají na zemi ve stanici.

Z loňska si toho moc nepamatuju, protože to byla první horská dráha, kterou jsem tehdy v USA absolvoval. Opět jsme si vybrali poslední vagón. Jištění bylo bezpečnostním pásem a příklopnou bariérou na nohy, k čemuž jsem měl důvěru. Pamatoval jsem si, že výjezd nahoru byl super, protože hnacím médiem nebyl trapný řetěz, ale pořádně svižné lano.

Po bleskurychlém výjezdu nahoru jsme byli okamžitě posláni téměř kolmo k zemi. Nahoře jsme si sice kvůli zadním pozicím plně nemohli vychutnat pohled do hlubin, zato jsme to celé absolvovali ve slušném přetížení, jak nás přední vagónky stáhly dolů. Po prvních velkých dropech a následné superklopené zatáčce jsem se pustil a až do konce se nechal držet pouze zapezpečovacími systémy, což umocnilo zážitek z přetížení a klopených zatáček, kterých je na El Toru opravdu spousta. Celá atrakce tím nabrala grády. Naštěstí jsem to udělal po prvních několika kopcích, protože to rozhodně stálo za to. El Toro je bezpochyby jedním z nejlepších coasterů, které jsem absolvoval. A že jich nebylo málo! Na kontě mám bratru 8 amerických zábavních parků!

Medusa

Stanice Medusy
Stanice Medusy

Pokračovali jsme na Medusu, kde jsme čekali až na nástupišti. Medusa potvrdila jsou plynulost a je to opravdu dobrý coaster, který není moc intenzivní, i když obsahuje plno loopingů a další "akrobacie".

Log Flume

Pokračovali jsme na Log Flume, kam jsme šli jenom my tři a teta. Fronta byla docela dlouhá, určitě přes půl hodiny (protože je to v podstatě dětská atrakce), což nám umožnilo se domluvit, co uděláme na kameru v závěrečném dropu. Fotka se povedla, tak jsme ji vzali. Z atrakce jsme šli o něco mokřejší, než co si pamatuju z předchozí zkušenosti.

V této části parku už nebylo nic pro nás atrakticního, tak jsme chtěli použít lanovku (hlavně Patty), ale těsně před nástupem ji kvůli nepříznivým povětrnostním důvodům zastavili. Takže jsme museli jít pěšky. Prošli jsme parkem napříč. Uprostřed se teta alespon vyfotila se strejdovým oblíbencem Faghornem Leghornem. Na druhém konci parku jsme smutně pozorovali ustájené kabinky lanovky.

Nitro

Na Nitro jsme čekali taky tak 15 minut (cedule hlásající přibližnou čekací dobu od daného místa bylo většinou nutné dělit dvěmi) a při přiklápění bariéry na nohy jsem slyšel cvakání, takže to nebylo jištěné pouze hydraulicky. Super, má nedůvěra v tuto atrakci tímto opadla a pořádně jsem si ji užil. I když na konci helixu jsem se opět musel vyrovnávat s přetížením, ale tentokrát už mi alespoň nečernalo před očima.

Batman

Když jsme opouštěli atrakci, bylo přesně 20 minut od doby, kdy se vytisknul papírek na skříňky. Na ceduli bylo doporučení nepřesahovat 120 minut, takže jsme měli ještě dost času na Batmana, kde nás tenkrát okradli. Těsně před vstupem do čekací zóny se měnila směna, takže jsme chvilu stvrdli před branami. Fronta na Dark Knighta mezitím dosáhla konce, což bylo něco kolem dvou hodin čekání. To si neumím představit, na něco takového zabít tolik času!

Čekali jsme docela dlouho. Ve frontě před námi čachrovali s tím, kdo s kým jede tak dlouho, až jsme se nakonec museli prodrat na poslední čtyřku, i když jsme stáli na předposlední (sedělo se 8 řad po 4 sedačkách). Takže zase vzadu :) Přesně jsem poznával místo, kam jsme tenkrát odložili foťáky...

Vyjeli jsme nahoru, projeli looping a plno další akrobacie. Atrakce se s námi opravdu nepárala, byla to pořádná divočina.

Hlavní výhoda front je, že se člověk stačí zregenerovat, což ale nebyl dnešní případ :)

Oběd u Pandy

Regenerovali jsme až po Batmanovi v čínské restauraci Panda Express. Objednali jsme si každý 2 entree + 1 side za $7.99, jako přílohu (side) nudle a hlavní jídlo (entree) různé druhy kuřat (mandarin chicken...), zeleninu a tak. Jon je děsně vybíravý v jídle, a tak ho Patty vzala jinam.

Skull Mountain

Skull Mountain
Skull Mountain
Uvnitř SM je tma
Uvnitř SM je tma

Byli jsme nedaleko Skull Mountain a fronta vypadala krátce (i když nebyla vidět) a tak jsme se vydali i na tuto atrakci. Oproti poslední zkušenosti v tunelu, kterým jsme prosvištěli vstříc frontě, nesmrdělo lejno, což bylo dobré. Celá atrakce byla podobná Dark Knightovi, ale její sestavení bylo o poznání lepší. Celkově zanechala daleko lepší dojem.

Superman

Vrátili jsme se zpět k Batmanovi pro Patty a Jona a když jsme se našli, vyrazili jsme k Supermanovi. Již když jsme se blížili k atrakci, začalo poprchávat a později bohužel i pršet. Škodolibě jsme se smáli těm, kteří právě vyjeli a celou atrakci absolvovali za slušného lijáku. Smutně jsme pak přihlíželi tomu, jak jeden ze dvou vláčků uklidili do garáže, což bylo na druhou stranu zajímavé, protože to člověk tak často nevidí.

Po chvíli začali zase vláčky chrlit, nicméně jsme čekali už docela dlouho. Těsně před tím, než jsme měli přijít na řadu, to celé opět utnuli, aby schovaný vláček zase vypustili. Pro nás to již nemělo efekt na zkrácení čekací doby a tak to pro nás znamenalo jenom další zdržení.

Na El Toro byla stále dlouhá fronta a Kingda Ka byla zavřená. Stějně tak Houdini's Great Escape (zavřený celou sezónu z důvodu úsporných opatření). A protože už se začalo připozďovat, vydali jsme se k východu. Nakonec jsme se ještě rozhodli koupit si nějaká trička z Kingda Ka, konkrétně to, které vypadalo jako rozdrápané.

Kingda Ka Front Row

Ne, tohle opravdu není fotomontáž
Ne, tohle opravdu není fotomontáž

Než jsme ale stihli provést nějaký nákup, všimli jsme si, že zrovna otevřeli Kingda Ka, takže jsme počkali asi čtvrt hodiny a vyzkoušeli FRONT ROW! Z první řady byl zážitek kupodivu úplně jiný, než ze druhé či z poslední řady.

Poté jsme si koupili on-ride fotku a nakoupili tři stejná trička (samozřejmě ve svých velikostech), která jsme si posléze přetáhli přes svá. Trochu mi bylo blbé, že jsme tetu nechali na parkovišti čekat, bez předchozího upozornění.

Odjezd

Opustili jsme brány Six Flags Great Aventure s obrovským dojmem z posledního zážitku. Tetino auto jsme po chvíli našli a teta čekala trpělivě. Samozřejmě jsme se pochlubili a teta opáčila, že když si všimla, že atrakci pustili, tak jí to bylo hned jasné :)

Cestou jsme se zastavili v Nike Factory Outlet na další nákupy. Po příjezdu domů následovala večeře a teta se pochlubila novým mobilním telefonem. Byl stejný jako předchozí, ale tenhle měl navíc Wi-Fi s možností telefonování i mimo T-Mobile pokrytí. Wi-Fi sítí je v USA požehnaně a tak tato vymoženost měla něco do sebe.

Podstránky