Hippies [hipíz] (děti květin) je hnutí, které vzniklo v 60. letech v USA.
Jednalo se o neorganizované hnutí, které vycházelo z generace beatníků. Šířit se začalo v polovině 60. let ze západního pobřeží USA, ze San Francisca. Cíle "hippísáků" byly nejednotné, za základní lze ale považovat vzpouru proti společnosti, mír, lásku, přátelství, svobodu. K naplnění těchto cílů se sdružovali do skupin či komunit, které pak často provozovaly volnou lásku (free love). V těchto skupinách se často šířily drogy - zvláště psychedelické (LSD). Častým cílem byl někdy ale jen opak chování většinové společnosti a vyjádření protestu. Hippies propagovali spontánní chování, lásku a prosazovali názor, že si člověk má užít života a nebudovat kariéru, nehonit se za penězi. Příslušníci hippies nosili často dlouhé vlasy, volné oblečení a korálky.
Dalším poměrně výrazným projevem spojeným s tímto hnutím bylo tíhnutí k mysticismu, různým druhům východních náboženství a filosofií, objevování na Západě doposud neznámých kultur a zvyků a jejich propojování se soudobou kulturou a způsobem uvažování.
Pacifismus stoupenců Hippies ovlivnil i politické dění tehdejšího světa. V roce 1968 došlo kromě USA k vzpourám mládeže i v dalších jiných zemích, hlavně v Evropě, kde došlo k největším střetům ve Francii či Západním Německu, japonská mládež například protestovala proti americkým vojenským základnám v zemi.
Kromě silně nekonformního způsobu života, který provokoval většinovou konzervativní americkou společnost, se velmi angažovali v protestech proti válce ve Vietnamu, organizovali obrovské protiválečné demonstrace. Tehdejší americká mládež totiž byla do stále se prodlužující a ne příliš úspěšné války povolávána (například pomocí tzv. draft lottery), takže odpor proti konfliktu vzrostl rychle a trval velmi dlouho.
Po skončení této války zmizel i společný nepřítel a hippies jako masové hnutí se postupně asimilovalo; největší část stoupenců se později stala běžnou součástí většinové společnosti i s jejími hodnotami, malá část podlehla drogám a jen velmi malá část příslušníků hippies zůstala v společenstvích věrna všem původním ideálům. Přesto v 70. a 80. letech některé atributy hnutí získaly na popularitě, jednalo se nejen o protiválečný aktivismus (který například v Evropě měl podobu protestů proti americkým a sovětským balistickým střelám), ale také i o zvýšení zájmu o východní náboženství, ekologii, vegetariánství, či alternativní kulturu. Objevily se zcela nové hudební proudy, které získaly rychle na popularitě, jako například reggae. V Československu se začaly sympatizanti hnutí Hippies objevovat v 70. letech a byli režimem pronásledováni, hlavně za protisocialistickou činnost a vyhýbání se vojenské povinnosti. Významným místem projevů proti tehdejšímu režimu se stala tzv. Lennonova zeď v Praze na Kampě.
Snaha některých aktivistů oživit sílu Hippies v časech války v Iráku ztroskotala, hlavně díky tomu, že do války byli posíláni již vojáci z profesionální armády a že konflikt měl stále do určité míry podporu mezi veřejností. I přesto ale na protestech proti tomuto konfliktu zazněla podobná hesla jako před třiceti lety a ozvali se i někteří původní účastníci protestů.
Z politických ideologií má hnutí nejblíže k anarchismu. V období největšího rozkvětu hippies zaznamenala v USA nárůst i takzvaná Nová levice (New Left). Stoupenci tohoto hnutí sdíleli s Hippies některé názory na svět (mír, svoboda), avšak odmítali žít nespoutaným životem.
Na vzhled Hippies reagovali stoupenci Skinhead zkrácením vlasů.
Během období jejich největšího rozmachu zcela neprogramově vytvořili, či se podíleli na vytvoření alternativního umění. Nejvýraznějším projevem byla hudba - beat (např. Jefferson Airplane, Beatles, The Doors, Janis Joplin, Jimi Hendrix); samotní hudebníci a skupiny do svých textů zařadili témata kritizující společnost, používání drog a samozřejmě i odpor k válce. Dnešní stoupencí hippies vyjadřují často velký obdiv k tehdejším hudebním skupinám a festivalům, mezi které patří např. velmi známý Woodstock.