Spoustu lidí zajímá, co mě na těch Státech tolik fascinuje. Zkusil jsem to sepsat.
Pozn.: Seznamy nejsou seřazeny podle důležitosti.
Většina obchodů nabízí „full refund“, čili vrácení plné částky při vrácení zboží, obvykle do 14 dnů. Kromě toho v call centrech lze, když to člověk umí, doslova vydyndat z jalové krávy tele. Telefonát sice trvá třeba hodinu, ale během té lze zajistit spoustu nadstandardních benefitů zdarma. Telefonát je samozřejmě zdarma, buď kvůli bezplatné lince 1-800 nebo díky cenově dostupným neomezeným tarifům.
Whopper Junior či Double Cheeseburger za $1.00. Ve fastfoodech i ve většině restaurací drink free refill s možností měnit druhy, vč. Dr Peppera, Root Beer atd. Úžasné China Buffety s nepřeberným množstvím sea-food.
Hodně lidí odsuzuje to, že si Američané neváží věcí. Naprosto s nimi souhlasím, ale stejně mi více vyhovuje, že když se mi rozbije třeba notebook, prostě starý zahodím a pořídím si nový, než abych se klepal, že jestli se mi tenhle rozbije, tak nebude na nový, nebo na chleba.
Kamkoliv jsme přišli, vždy se poblíž WC nacházelo i pítko. Ať to byl Yellowstone, Central Park, Welcome Center či Six Flags. V restauracích je voda zdarma, led je samozřejmostí a plátek citronu většinou také.
Jednotná řeč, jednotná měna, více-méně jednotné pravidla a zvyky a přesto různorodá krajina i podnebí. I proto se mi na Kalifornii nelíbila mexikanizace. Nicméně USA je hlavně východní a západní pobřeží, středozápad je více méně pustina a poušť. Další civilizace je kolem Gulfu na jihu a Velkých jezer na severu.
Díky Hollywoodu zná Spojené státy více méně každý televizní divák. Žluté School busy, košíková na ulici, procházky v Central Parku atd. Moc rád se jezdím dívat na místa, která znám z televize a v USA je těch míst opravdu nespočet.
Jsem příznivce zábavních a tématických parků. Mimo USA jsou samozřejmě také, ale třeba v Evropě je v parcích daleko méně atrakcí.
Mám rád mrakodrapy.
Samozřejmě každá mince má dvě strany. Čím více člověk američany poznává, tím více problémů s nimi najde:
Nechci být xenofobní, ale když jsem jednal s lidmi jiné barvy pleti, neobešlo se to bez problémů. Nejlepší z tohoto označení jsou černoši, tedy afroameričané. Až na občasné problémy s jejich mluvou byli vždycky v pohodě.
Horší je to s mexikánci. V Kalifornii jsou vyloženě španělské části, kdy třeba ve Wal-Martu byly všechny nápisy anglicky a španělsky, zaměstnanci také preferovali španělštinu a angličtinou příliš nevládli.
Smutné prvenství mají indové. Kromě totální jazykové bariéry, kdy jsem uměl anglicky o třídu lépe, než oni, znamenalo každé setkání nějaký průšvih. Zejména recepční mi vždy nedobře vysvětlil, kde je „háček“ ve výhodné ceně pokoje a tak jsme vždycky platili jak mourovatí. No a taky všechno odkývali a pak skutek utek (třeba Wi-Fi zdarma).
Neobsahují DPH („tax“) přičemž na určitá jídla se DPH nevztahuje a snad i na určíté druhy oblečení. Druhá věc je dýško, které je obvykle nejméně 10 % z ceny. Samozřejmě je dobrovolné, ale společenské konvence říkají spropitné dávat.
Míle, galony, 12-hodinový čas, podivný formát datumu (měsíc-den-rok). Nedává to moc smysl. Největší haluz je osobní výška. Kombinace stop a palců je nejen komplikovaná, ale také dost nepřesná.
Zdravotnictví je pro svou kvalitu určitě pro USA velikým plusem, ale (s VELKOU nadsázkou) léčba nemá moc význam, protože pak stejně dostanete infarkt, až vám přijde z nemocnice účet. Lidské zdraví je v USA obrovský byznys.
Obamacare pomůže jen někdy, protože zdravotní pojišťovny hledají způsoby, jak se z plnění vyvléci, někdy až absurdním způsobem - třeba máte u zákroku hrazeného lékaře, ale protože měl pohotovost a zákrok vám provedla sestra, náhle jde o nehrazený úkon.
Za pár pilulek zaplatíte desítky dolarů. Není divu, že jihozápad USA drancuje lékárny v Mexiku a tamní kliniky mají čekárny plné Američanů. Hodně zjednodušeně - co to stojí u nás, totéž (ale v dolarech) to stojí v USA. Američané mají obecně zhruba 4x větší kupní sílu, toto je ale dvacetinásobek.
Třeba co se baterií týče, prodávají se multipacky třeba čtyřiceti AA alkalických baterií za docela směšnou cenu. Na jednu stranu je to fajn, neřešit používání bateriových spotřebičů, ale na druhou stranu a to je hlavní, baterie jsou nebezpečný odpad a tak by se podle toho měli chovat.
Mnohalitrové nenažrané motory velkých SUV jsou kapitola sama pro sebe.
Velká kriminalita (hlavně ve velkoměstech, kde jsou menšinová ghetta), přehnané a přitom nedůsledné bezpečnostní kontroly, obrovský počet zastřelených, poměrně vysoké riziko hromadného (např. teroristického) útoku.