USA.QeX.cz

Prezident USA

Prezident Spojených států amerických (angl. President of the United States of America, POTUS) je hlavou státu v USA. Podle Ústavy Spojených států je šéfem exekutivy federální vlády a vrchním velitelem ozbrojených sil.

Spojuje v sobě pravomoce, které se v evropských zemích obvykle dělí mezi prezidenta (či jinou formální hlavu státu) a premiéra. Vzhledem k jeho silné pozici se tak mluví o prezidentském systému - tzv. severoamerickém prezidencialismu.

Výkonná moc je striktně oddělena od moci zákonodárné. To znamená, že Kongres je všemocný v oblasti legislativy, ale nevlastní žádné exekutivní nástroje. Naopak prezident je vybaven úplnou mocí výkonnou, ale bez zákonodárných možností. Navíc je jediným ústavou daným držitelem výkonné moci, což znamená, že jmenuje členy vlády a všechny úředníky (v praxi až 14 000). Důležité také je, že spolu s vládou není odpovědný Kongresu. V prez. systému neexistuje institut vota důvěry či vota nedůvěry a zastupitelský orgán nemůže politickou cestou odstranit hlavu státu ani vládu. Prezident zase nemůže zákonodárný sbor rozpustit.

Podstatou systému je tedy oddělení částí moci a politická neodpovědnost moci výkonné vůči zákonodárné. V praxi jsou tato pravidla realizována prostřednictvím systému tzv. brzd a protivah (checks and balances) čili vzájemného omezování tří mocí (soudní, výkonné, zákonodárné). Vzhledem k velmocenskému postavení USA je v současné době vnímán jako nejmocnější osoba na Zemi.

Tradičně je prezident nejvýše placená osoba veřejného sektoru. Současný plat prezidenta USA je $400,000 ročně spolu s $50,000 na útraty, $100,000 cestovné a $19,000 na zábavu.

Prezidentský volební systém

Ve volbách prezidenta USA určují občané USA, kdo bude příštím prezidentem USA.
Prezident USA je volen nepřímou volbou, prezidentem se může stát občan USA starý 35 let, který získal občanství USA narozením v USA.

Jedno funkční období trvá 4 roky a nikdo nesmí být zvolen kandidovat na víc, než dvě volební období (na rozdíl např. od Česka toto ustanovení není omezeno tím, že by bylo zakázáno být zvolen pouze dvakrát za sebou, zákaz je absolutní). Toto ustanovení bylo ratifikováno v roce 1951 jako XXII. dodatek Ústavy. Do té doby šlo pouze o tradici nastolenou prvním prezidentem Georgem Washingtonem, proto mohl být Franklin Delano Roosevelt zvolen prezidentem čtyřikrát (1932, 1936, 1940, 1944). Důvodem vícenásobného zvolení byla 2. světová válka.

XX. dodatek Ústavy (1933) zakotvil zkrácení přechodného období mezi listopadovými volbami a složením prezidentského slibu. Ústava byla vyhlášena 4. března 1789. První prezident nastoupil do úřadu 30. dubna v New Yorku. Na výročí vyhlášení Ústavy, tedy 4. března, pak skládali přísahu všichni nově zvolení prezidenti. Od roku 1937 je prezidentský slib skládán 20. ledna.

V případě úmrtí prezidenta se úřadu pro zbytek funkčního období ujme jeho viceprezident volený současně s ním. Pravomoce získá po prezidentské přísaze.

Prezidentský volební systém USA je nepřímý. Prezident je volen sborem volitelů nominovaných jednotlivými státy Unie podle výsledku prezidentských voleb na principu vítěz bere vše (tj. vyhraje-li v dotyčném státě, získá všechny jeho volitele). Volitelé daného státu jsou určeni součtem počtu zastupitelů dolní a horní komory Kongresu. Výjimku tvoří 2 státy NebraskaMaine, které rozdělují hlasy podle vítězství kandidátů ve svých volebních obvodech. Prezidentem se může stát jen ten, kdo získá nadpoloviční většinu z 538 volitelů, tedy 270.

538 volitelů = 535 volitelů (jako je členů Sněmovny reprezentantů) + 3 volitelé za District of Columbia + 100 volitelů (jako je členů Senátu, 2 za každý stát).

Volitelé za District of Columbia jsou garantováni XXIII. dodatkem Ústavy. Počet volitelů daného státu se odvozuje od počtu obyvatel, kteří v něm žijí. Proto se počet volitelů konkrétního státu může v čase měnit, ale celkové množství zůstává konstantní (k aktualizaci dochází po 10 letech). Jedním z důsledků tohoto systému je fakt, že vyhrát může i kandidát s menším počtem hlasů voličů, jsou-li tito výhodně rozmístěni ve volebních obvodech - v tomto případě státech Unie (viz gerrymandering).

V dějinách, tak Spojené státy poznaly více než 10 prezidentů, kteří obdrželi méně než polovinu hlasů od voličů a 4 prezidenty, jejichž protikandidát získal více hlasů voličů. Naposledy k tomu došlo v prezidentských volbách roku 2000, kdy Albert Gore porazil George W. Bushe o 539 947 hlasů voličů, ale prohrál v poměru volitelů 269:271.

Volebním dnem je vždy první úterý po prvním pondělí v listopadu prez. volebního roku. Následně volitelé v první pondělí po druhé středě v prosinci vyhodnotí ve svých státech výsledky a svoje hlasy pošlou do Washingtonu, D.C. ( tj. XII. dodatek Ústavy). Tam se uskuteční 6. ledna společná schůze obou komor Kongresu a předseda Senátu (tj. viceprezident USA) přečte nahlas hlasy jednotlivých volitelů. Po sečtení je znám budoucí prezident USA. Pokud by došlo k rovnosti hlasů volitelů, je prezident zvolen na schůzi Sněmovny reprezentantů, kdy každý stát má právo udělit 1 hlas a vítězem se stává kandidát, který obdržel většinu všech hlasů. Osoba, která obdržela druhý nejvyšší počet hlasů se stává viceprezidentem USA. K takové události došlo v roce 1800, kdy došlo k rovnosti počtu volitelů. V roce 1824 dolní komora také volila prezidenta, protože žádný kandidát ve volbách nezískal nadpoloviční většinu volitelů.

Charakteristika

Jedno funkční období prezidenta trvá 4 roky a nikdo nesmí být zvolen na víc než dvě volební období (na rozdíl např. od Česka toto ustanovení není omezeno tím, že by bylo zakázáno být zvolen pouze dvakrát za sebou, zákaz je absolutní). Toto ustanovení bylo přijato až v roce 1951, do té doby šlo pouze o tradici nastolenou prvním prezidentem Georgem Washingtonem, proto mohl být Franklin Delano Roosevelt zvolen prezidentem čtyřikrát.

V případě úmrtí prezidenta se úřadu pro zbytek funkčního období ujme jeho viceprezident volený současně s ním.

Prezident je volen nepřímou volbou – volí ho sbor volitelů nominovaných jednotlivými státy USA podle výsledku prezidentských voleb podle principu vítěz bere vše (tj. vyhraje-li v dotyčném státě, získá všechny jeho volitele). Počet volitelů za stát odpovídá jeho zastoupení v Senátu a Sněmovně reprezentantů (menší státy jsou tedy mírně zvýhodněny). Jedním z důsledků tohoto systému je fakt, že vyhrát může i kandidát s menším počtem hlasů, jsou-li jeho voliči výhodně rozmístěni. Naposledy k tomu došlo v roce 2000.

Kandidáti na prezidenta jsou vybírání v takzvaných primárních volbách.

Průběh voleb

Primární volby
Celonárodní stranické sjezdy (konventy)
Prezidentské volby

Prezidentské zajímavosti

Od Občanské války se v prezidentském klání utkalo 7 důležitých tzv. třetích kandidátů:

K dopravě prezident využívá upravenou limuzínu Cadillac DTS zvanou jako Cadillac One (první jízdou byla cesta na inauguraci 20.1.2001). Pro přepravu vzduchem jsou připravena dvě stejná letadla Boeing 747 známá jako Air Force One (AF1). Pokud je prezident na palubě jakéhokoli letadla, toto se stává automaticky Air Force One a má absolutní přednost. Na kratší cesty využívá helikoptéru námořnictva tzv. Marine One.

Podmínky volitelnosti

Podmínky pro zvolení za prezidenta upravuje Ústava Spojených států, konkrétně:

"Volitelnou na úřad prezidenta může být jen osoba, která získala občanství Spojených států zrozením či měla toto občanství v době přijetí ústavy, dosáhla věku třiceti pěti let a bydlí alespoň čtrnáct let ve Spojených státech."
(Ústava, článek II., odd. 1.)

Viceprezident musí splňovat stejné podmínky, neboť v případě úmrtí prezidenta nastupuje na uvolněné místo. Navíc je ze svého titulu předsedou Senátu USA bez hlasovacího práva. Hlasovat může jen při rovnosti hlasů. Do jeho rukou skládají 3. ledna slavnostní slib nově zvolení senátoři.

Prezidentský slib

"Slavnostně přísahám (nebo slibuji), že budu čestně vykonávat funkci prezidenta Spojených států a podle svých sil budu zachovávat, střežit a bránit Ústavu Spojených států." (Ústava, článek II., odd.1)

Je složen 20. ledna podle XX. dodatku Ústavy. Obvykle je přísaha vykonána na Bibli, nicméně to není vyžadováno. Chester Arthur v roce 1881 a Theodore Roosevelt roku 1901 Bibli odmítli.

Ústava neříká, kdo vykonává inauguraci. Existuje tradice, že vykonavatelem je předseda Nejvyššího soudu USA. První prezident vykonal 1. inauguraci do rukou starosty New Yorku.

Impeachment

Jedná se o jediný nástroj jak odvolat prezidenta Spojených států z úřadu. Prezident je po dobu výkonu funkce chráněn imunitou. Článek I. a II. Ústavy hovoří o typech provinění (těžký zločin, zpronevěra, vlastizrada...), procesu obžaloby (impeachment) a soudním řízení.

Pro odvolání je nutné:

  1. vyšetření Sněmovnou reprezentantů či její komisí
  2. obžaloba, kterou může vznést jen Sněmovna reprezentantů. Pro obvinění je nutné nadpoloviční většiny všech členů Sněmovny.
  3. Soudním tribunálem je pak Senát , kterému předsedá předseda Nejvyššího soudu. Prezident je zbaven úřadu, pokud hlasují pro vinu alespoň 2/3 všech senátorů.

Procesu odvolání - impeachmentu byli podrobeni 2 prezidenti: Andrew Johnson (1868), William Clinton (1998), (R. Nixon se mu vyhnul svým odstoupením).

XXV. dodatek Ústavy

Tento dodatek Ústavy Spojených států byl ratifikován 10. února 1967. Má 4 oddíly a mj. upravuje předání pravomoce prezidenta USA.

"V případě zbavení prezidenta úřadu nebo v případě jeho smrti nebo rezignace stane se prezidentem viceprezident." (XXV.dodatek, oddíl 1.)

"Kdykoli prezident postoupí prozatímnímu předsedovi Senátu a předsedovi Sněmovny reprezentantů písemné prohlášení, že není způsobilý vykonávat pravomoci a povinnosti svého úřadu, a dokud jim nepředá písemné prohlášení o opaku, vykonává takové pravomoci a povinnosti viceprezident jako úřadující prezident." (XXV.dodatek, oddíl 3.)

K jeho využití došlo dosud šestkrát:

  1. 12. října 1973 Nixon nominoval na viceprezidenta michiganského kongresmana Geralda Forda po rezignaci Spiro Agnewa.
  2. 9. srpna 1974 rezignoval Richard Nixon na post prezidenta USA.
  3. 20. srpna 1974 nový prezident Ford nominoval na post viceprezidenta bývalého guvernéra New Yorku Nelsona Rockefellera.
  4. 12. července 1985 se na časový úsek, kdy Ronald Reagan podstoupil kolonoskopii, stal úřadujícím prezidentem USA G. Bush st..
  5. 29. června 2002 se na časový úsek (7:09 - 7:29 hod), kdy George W. Bush podstoupil kolonoskopii, stal úřadujícím prezidentem USA R. Cheney.
  6. 21. července 2007 se na časový úsek (7:16 - 9:21 hod), kdy George W. Bush podstoupil kolonoskopii, stal úřadujícím prezidentem USA R. Cheney.

Podle právníků, byl XXV.dodatek (4. oddíl) naplněn i v čase atentátu 31. března 1981 na prezidenta Reagana, kdy se stal de iure úřadujícím prezidentem USA G.Bush.

V roce 1997 prezident Bill Clinton odmítl celkovou anestézii při operačním výkonu přišití utrženého čtyřhlavého stehenního svalu právě proto, aby nemusel přenést své pravomoce na viceprezidenta Gorea.

Podstránky